Svátek má: Andrea

Komentáře

Michal Kraus

ekonom a politik

Můj názor : Co rozhodne?

Jako pingpongový míček sem a tam přelétá v hlavě mnoha poslanců myšlenka na vyslovení souhlasu s rozpuštěním sněmovny.


Pro mnohé z nich je tu jistě řada argumentů pro a řada argumentů proti. A navíc zde jistě budou hrát roli stranické direktivy, které v řadě případů nemusí korespondovat s názorem stranického vedení.

A tak má hlasování o rozpuštění sněmovny mnohem víc neznámých než hlasování o vyslovení důvěry Rusnokově vládě. Už jenom proto, že hlasovací většina musí čítat alespoň 120 hlasů.

Asi nejsložitější to budou mít poslanci obou velkých stran. Většina poslanců ODS tuší, že v případě rozpuštění sněmovny jejich politická kariéra v Parlamentu minimálně na pár let a možná i navždy skončí. Za určitých okolností by se to mohlo týkat i úplně všech zejména, když otěže strany začíná velmi neobratným způsobem přebírat „teta z Vysočiny“ Miroslava Němcová, která zdá se, začíná usilovat o získání politické přezdívky „Krvavá lady“ a nesouhlasné projevy svých soukmenovců hodlá řešit tvrdě a nekompromisně stranickou gilotinou, zvanou vylučování ze strany.

A tak převážná část současných poslanců ODS bude volit mezi uposlechnutím své nové samozvané vůdkyně, tedy hlasováním pro rozpuštění sněmovny a rychlém odchodu do politického důchodu a mezi hlasováním proti rozpuštění sněmovny, prodloužením svého politického života o pár měsíců ( pod heslem „každý den je dobrý“) a pravděpodobností prožít těch pár měsíců ve sněmovně v klubu nezařazených poslanců, protože by asi následovali osud svých bývalých stranických kolegů Floriána  a Úlehly.

ČSSD se na předčasné volby připravovala už s předstihem a tak ve většině krajů už proběhly zrychlené primárky. Zrychlení bylo jednoznačně na úkor omezení demokratických principů a mechanismů, protože o sestavení krajských kandidátek rozhodovali či budou rozhodovat toliko krajské výkonné orgány, tj. krajské výbory.

Takže, i když  je nanejvýš pravděpodobné, že ČSSD bude mít v Poslanecké sněmovně více poslanců než doposud, řada těch stávajících bude pravděpodobně nahrazena „krajánky“ či jejich kamarády, takže ne nevýznamná část poslaneckého klubu bude stát před stejným rozhodovacím dilema jako jejich kolegové z ODS.

Navíc pod dojmem kauzy, kterou poněkud vykolejený bývalý premiér Nečas nazval  „Istvangate“, těm, kteří už na kandidátkách nebudou, nebude moci vedení ČSSD za podpoření rozpuštění sněmovny slíbit trafiku z obav o možné obvinění z politické korupce. Jedině snad, že by tak v duchu právního názoru Nejvyššího soudu učinili formou projevu v Poslanecké sněmovně.

Stejně tak neprobádané území, z hlediska „názoru na věc“ je stále se zvyšující zástup nezařazených či jinak bezprizorních poslanců, včetně pohrobků „Rtuťovité Lady“ Karoliny Peské a jejího LIDEM.

„Bonabártovy“ Věci veřejné se zcela jistě pokusí  hlasování o rozpuštění Sněmovny vyobchodovat, jde jen o to s kým a za co. Obě varianty jsou stejně pravděpodobné.

A tak, snad až na velmi nepravděpodobné výjimky, se jedinými čitelnými subjekty ve Sněmovně zdají být TOP 09 a KSČM. Obě party mohou téměř jistě počítat s většími volebními zisky než tomu bylo v minulých volbách a tedy i s velkou jistotou znovuzvolení pro současné poslance. Navíc obě strany nemají příliš důvodů nechat vládnout Rusnoka v demisi.

Jde tedy jen o to, zda se najde napříč politickým spektrem oněch 120, nových voleb lačných jedinců, a umožní předčasné parlamentní volby už v druhé polovině října. Pokud ano, prezident Zeman vydá pokyn k novému rozdání karet a rychlá a zkrácená volební kampaň může být velmi barevná, jiskřivá a možná i zábavná, protože do hry vstoupí hned několik nových hráčů, kteří budou chtít volební kampaň oživit a opepřit.

Pokud ne, bude asi na celé situaci nejzajímavější, jak se pokusí „levicová“ vláda Jiřího Rusnoka v demisi schválit svůj sociálně a proinvestičně orientovaný rozpočet na rok 2014 rukama pravicových poslanců ve Sněmovně, protože bez nich to nepůjde.

Poslední, komu se to povedlo, byla Zemanova menšinová vláda, ovšem ta toho dosáhla ve zcela jiných podmínkách a především za cenu krvavých ústupků pravici. Tím nejznámějším bylo zrušení horního pásma daně z příjmu fyzických osob (tzv. milionářská daň), po jejímž znovu zavedení levice marně volá již téměř 15 let.

Michal Kraus