Svátek má: Vratislav

Komentáře

Jiří Valenta

poslanec PS PČR (KSČM)

“Včera jsem se vrátil z hradu..a?”

Byl jsem skutečně až “po okraj” pln dojmů. Již na Hradčanském náměstí očekávala nás zákonodárce a ostatní hosty již tradiční vítací jednotka rychle reaktivovaných demonstrantů.

Ti by se, ve spravedlnosti sobě vlastní, bouřili na příslušný povel snad asi i tehdy, kdyby v čele státu stál Ježíš Kristus a za svoji vládu měl sbor andělů se svatým Petrem, jakožto premiérem. Obrovská vlajka EU jejich nepočetné skupince dominovala natolik, až jsem se sám sebe musel naivně ptát proč vlastně, vždyť Miloš Zeman byl přece tím, kdo ji na hradě sám vyvěsil a propagoval. Naštěstí ale na jiném místě, než svoji prezidentskou zástavu, jinak by z ní dnes mohly být možná také jen modrožluté trenky. A zahraniční turisté chodili kolem, nevěřícně zírajíc, přičemž se “zjevem nenápadný” poslanec Feri přes kordon vartujících policistů snažil mentálně splynout s bublajícím davem.

Skutečně to “nejzajímavější, a pro mne i to nejvtipnější” nás ovšem čekalo až ve Vladislavském sále, kde se prezidentský slib následně i odehrával. Protáhlé obličeje několika černě oděných postav s rozličnými “plackami” na klopách nevěstily nic mírumilovného, i když svým způsobem vhodně spoluilustrovaly komediální schopnosti protagonistů až absurdně černě komického stylu politiky. A když potom také teatrálně rychle odešly, mnozí si řekli, no a co!  Třeba se jim chtělo jen na toaletu, budiž jim přáno.

Zemanův projev byl, alespoň podle mého názoru, případný, věcný a konkrétní. A to se nesmělo asi stát, neboť se v něm i mnozí pozvaní museli buhužel poznat a v posthavlistické společnosti se to stále ještě nenosí. Osobně, a to nevnucuji vůbec nikomu, takto otevřený druh projevu rád preferuji, i přes některá možná úskalí a rizika. Autenticita čelního politika zvoleného občany musí vyznít vždy mnohem razantněji než všeobjímají, rádoby sjednocující a především pokrytecké,a přitom v podstatě nadbytečné, plky nevedoucí společnost nikam, snad jen smutně ilustrující deficit osoby, která by měla být v tomto prezidentském smyslu zejména osobností. Zeman se jen objektivně vymezil proti špíně, kterou tady denně registrujeme. Podnikatel Bakala, který vytuneloval desítky miliard korun, za přispění některých stále aktivních politiků, a k tomu sebral střechu nad hlavou stovkám rodin, není skutečně jakousi malicherností, údajně nepatřící do prezidentského projevu, jak lkaly pozdější mravokárné komentáře z prokmotrovských stran a to bohužel, k jejich smůle, ani tehdy, když “modravský demokratický tunelář” potom například financuje knihovnu Václava Havla.

Zeman skutečně nebyl a ani nebude prezidentem všech, ostatně takovým rozhodně nebyl ani Václav Havel, jaksi v doprovodu svého obludného kultu osobnosti, není to ani prezident zcela můj, vždy jsem jej volil až jako nejlepšího z tohoto, co politický trh zrovna nabídl. Je to však člověk nepodléhající trendům, klikám a zejména ne “pražské kavárně” a naštěstí ani “objektivním” novinářům, často ukrývajícím se za háv “veřejnoprávní nedotknutelnosti”, aniž by jim to občas bránilo investigativně vystupovat ve stylu “vyšetřujících lidových komisařů”.


Ano, naše země je nyní skutečně plná paradoxů! “Média pro všechny” slouží představitelům asociálních elit, a lhostejno zda jsou veřejnoprávní či privátní, a občan, který si na tento fakt dovolí nesměle poukázat, bývá potom veřejně onálepkován největším antidemokratickým lumpem, neboť ohrožuje svobodu těchto “výjimečných” a reálně nedotknutelných poskytovatelů jediné možné pravdy.    

Stejně tak jsou na hlubokou zamyšlenou i další věci. Domnívate se, společně se mnou, že je v pořádku, když například lidovci, aktuálně a prokazatelně kolaborující se sudetoněmeckým Landsmannschaftem nyní brojí proti Okamurovo nešťastnému výroku, kterým relativizoval, byť nejspíše neúmyslně, válečné utrpení některých českých občanů? A není také tak nějak podivné, když se hádá multimiliardář, “polistopadově hbitý zbohatlík”, dnes předseda vlády v demisi, nejvíce se stranami, které vyprodukovaly za poslední čtvrtstoletí obdobně podezřelým způsobem významné množství obdobných regionálních i celostátních “kmotrů”?  Skutečně divné!

Ale, abych se vrátil k původnímu obsahovému záměru mého příspěvku, ti někteří mí, jakoby znechucení kolegové z parlamentu, nemuseli z projevu prezidenta Zemana snad ani odcházet. Vždyť on hovořil stejným jazykem jako oni, jen si občas “dovolí” jiný, specifický úhel pohledu, a ten nemá od politického mainstreamu posledních desetiletí  zatím ještě povolen!

Jiří Valenta