Svátek má: Jana

Politika

Velikost textu:

Roček: Síla je více než pravda, natož láska

Roček: Síla je více než pravda, natož láska

Pro rok 2018 prorokovala bulharská údajná věštkyně Baba Vanga, že v tom roce se stane Čína největší světovou velmocí. Tím se stará čarodějnice moc nepředvedla, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.

František Roček
7.únor 2018 - 03:20

Je obecně známo, že v ekonomice se Čína výkonem blíží USA a největší hladinovou flotilu válečných lodí mají Američané a hned za nimi jsou Číňané. Co lze od Číny čekat nejen v roce 2018, ale i v dalších desetiletích?

USA řeší ruskou hrozbu a mezitím Čína obsazuje americké společnosti

Pomalu, ale jistě
V knize „Bombardovat nemocnice je normální“ o krutostech současného světa, kterou jsem vydal loni před Vánocemi, v kapitole o budoucnosti Číny nazvané „Čínská invaze Hedvábnou stezkou“ jsem k budoucnosti Číny uvedl:
„Čína využívá vzrůstající ekonomickou moc k získání vlivu kdekoliv ve světě. V současnosti (2017) má Čína z 50 nejstrategičtějších přístavů ve světě 31 ve vlastnictví nebo v dlouhodobém pronájmu. Například v Řecku, Nizozemsku nebo Španělsku. Buduje přístav třeba i v Pákistánu. Další stavěla na Srí Lance – přístav Hambantota bude mít v pronájmu na 99 let. Podle odpůrců těchto investic není jasné, zda jde o komerční nebo vojenskou základnu. Ve skutečnosti komerční zařízení se může stát kdykoliv vojenským."


Proto Čína investuje též na Srí Lance. Tím získá základny proti sousedovi a potenciálnímu protivníkovi – Indii. Proto vzniká současně suchozemská i námořní Hedvábná stezka: Pro Čínu je ekonomický koridor součástí strategie „Jeden pás, jedna stezka“. Koridor slouží pro ekonomickou (což v sobě nese i politickou) expanzi.

Investice Číny ve světě jsou skrytou okupací formou navazování spolupráce s firmami a s lidmi, kteří Číně mohou být ku prospěchu. Pokud získáte důležité vlastnické pozice ve výrobě, službách či v obchodu v zahraniční oblasti, nemusíte tento prostor již dobývat. Potom stačí jenom prostá neústupnost. Číňané si též dobře uvědomují, že zlomí odpor cizích států a mezinárodních aliancí již jenom tím, že ovládnou moře a ostrovy poblíž svého pobřeží. Těmito oblastmi proplouvá 50% lodní přepravy.

Číně pomohlo evropské zelené blouznění
Čínská strategie rozvoje není založena na koncepčním blouznění jako u západních vlád složených z volených zástupců lidu. Každých čtyři či pět let obměňované různorodé tzv. demokratické vlády atlantských států nevytvářejí prostor pro dlouhodobé koncepce.

Strategické plány ve všech oblastech formují čínské autoritativní státní orgány na desetiletí dopředu. Nakupování a kopírování technologií jsou dlouhodobou strategií. K tomu ještě přibylo strategické lákání investorů: Nadržení zahraniční investoři přinášejí do Číny nejen výrobky a služby, ale především technologie.

Čína má řadu vnitřních problémů, ale umí využívat slabosti ostatních – ohromný výrobní a technický potenciál EU byl podvazován posledních nejméně 30 let idealistickými ekologickými omezeními a ohromnými ekologickými investicemi. Čínské vedení se tím donedávna nezabývalo.

Čína tvrdě posiluje svůj potenciál i tím, že ušetřila stovky miliard dolarů, když místo do ekologie investovala do technického rozvoje a výroby. Až dnes (2017) slavnostně vyhlásili nejvyšší úředníci Říše Středu, že se Čína bude zabývat ekologickou politikou. Čínští politici se dopustili kanadského žertíku, když v polovině roku 2017 podepsali s evropskými představiteli společný pamflet k pařížské klimatické dohodě: „EU a Čína považují pařížskou dohodu za historický úspěch dál urychlující nezvratné globální snižování emisí skleníkových plynů a klimaticky odolný rozvoj.

Číňané úspěšně využili i ekologické módy v atlantských státech, aby dodávali čistotným Evropanům tzv. ekologickou techniku. Např. solární panely dnes dovážejí do EU za takovou cenu, že evropští výrobci v této konkurenci stěží obstojí.

Zpožděním vlastních ekologických investic Čína ušetřila další miliardy dolarů tím, že nemusela investovat do pracného vývoje ekologických technologií. Cestu k efektivním ekologickým technologiím náročnými výzkumy prošlapaly evropské a americké vědecké instituce. Číňanům jsou proto dnes již přístupné ekologické technologie mnohonásobně levnější a účinnější než před 20 lety.

Síla je více než pravda, natož láska
Očekávám další mohutné zbrojení Číny, aby již samotnou vahou arzenálu a tlaků v zahraničí pomocí spolupráce a investic měla pod kontrolou nemalé „hospodářské uzly“ nalezišť nerostných zdrojů, výrobních podniků, bank, sítí dopravy a služeb, a přinutila jemnou domluvou své potenciální protivníky ke spolupráci. Agrese se budou dopouštět Číňané jenom v případě, pokud budou očekávat jednoznačný zisk. Spekuluje se např. o hrozbě obsazení ruské Sibiře.

Odpůrci nové mocnosti čekají, kdy v Číně konečně dojde ke krizi a k povstání kvůli ekonomickým a ekologickým problémům v provinciích. (…) Dnes údajně Čína dává na vnitřní bezpečnost více prostředků než na armádu. Lze z toho dovodit: Musí mít prostředky k současnému uzavření řady rozsáhlých oblastí, včetně zamezení jakékoliv elektronické komunikaci z krizové oblastí ven.
…Autor soukromě předpokládá, že při různých nepokojích v dalších 20 letech přijde v Číně o život několik desítek milionů osob.


Námořnictvo říše Středu zatím podřimuje
Největší investice NATO budou nutné do námořnictva – kvůli Číně a islámským státům. Z námořního hlediska mocenský vliv Číny dosáhne v příštích desetiletích úrovně srovnatelné s japonskou námořní expanzí za 2. světové války až do blízkosti Austrálie v jižním směru, východním směrem k souostroví Severní Mariany (USA), severním směrem bude Čína omezena teritoriem Japonska a Ruska. Jaký bude status Japonska, Koreje a Vietnamu je v celku nepodstatné, protože Čína bude vojensky dominantní.

„Studie odborníků na obranu se společností RAND uvádí, že Čína bude v roce 2015 vydávat na zbrojení šestkrát více než Japonsko.“ (Roger Howard, Íránská ropa, str. 109, Praha 2009) Podle Stockholmského ústavu pro výzkum otázek míru (SIPRI) v roce 2016 byl čínský oficiální rozpočet proti japonskému v poměru 4,6:1. Věštba z amerického RANDu byla relativně přesná, protože řada čínských výzkumných a výrobních nákladů je skryta v běžném rozpočtu. Japonsko čeká v dalších desetiletích zvýšení zbrojních výdajů nejméně o jednu třetinu, aby si zajistilo (vůči Číně) nejzákladnější obranyschopnost.

… V příbřežních mořích Asie získá Čína dominantní vliv. Zabezpečí si námořní dopravní trasu z Číny podél Vietnamu kolem Indie do Arabského moře a Indického oceánu, do Středozemního moře a k pobřeží Afriky. Proto čínské námořnictvo bude (v roce 2017 již je) trvale druhým největším co do počtu bojových hladinových plavidel po loďstvu USA.

K letadlové lodi Liaoning (2012) přibude další loď (2018 – 2019) tzv. první generace vycházející z ruské konstrukce. Autor předpokládá, že tyto letadlové lodě se stanou postupem času cvičnými námořními jednotkami tzv. 2 linie. Již dnes Liaoning funguje především jako cvičná loď, aby se námořníci naučili zvládat provoz letadlové lodě. Do první linie budou v dalších letech zařazeny čínské letadlové lodě vlastní konstrukce. Lze očekávat, že Čína postaví minimálně 6 jednotek…, končí komentář František Roček.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)