Svátek má: Lucie

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Chaos bude pokračovat, i kdyby se Babišovi podařilo sestavit vládu

Zbořil: Chaos bude pokračovat, i kdyby se Babišovi podařilo sestavit vládu

Kdo studuje mezinárodní politiku může si už během základního vysokoškolského studia pořídit slovníček pojmů, někdy jen slov označujících, toho co se děje na scéně mezinárodních vztahů, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.

Zdeněk Zbořil
5. června 2018 - 06:20

Politické vědy, stejně jako politika si v takových případech půjčují pojmy, které většinou vydávají za axiomy, a které mají dodat obecné povídavosti o politice na důvěryhodnosti, až exaktnosti. Badatelé, pseudoučenci a často i šarlatáni přicházejí s objevy, které nejen otřásají občany, národy a státy,  ale  někdy jsou i příčinou vojenských konfliktů a stojí statisíce, někdy miliony lidských životů.

V současné době jsme znovuobjevili slovní spojení „řízený chaos“ nebo v americkém vládním provedení „řízená nestabilita“ a vyhrožujeme nebo  strašíme se jimi při kdejaké příležitosti. Kdysi měly podobnou vypovídací hodnoty slovní spojení teorie her, tvorba rozhodování, závislosti nebo  komplexní vzájemné závislosti, teorie domina nebo střetu civilizací. Přiznejme tomuto hledání vhodných metafor pro pojmenovávání stavu věcí jistou poetiku, ale neberme je zase tak moc vážně. Vždyť už otec německé vzdělanosti a autor jednoho z věčných mýtů říká, že „šedá je všechna teorie, jen strom života se věčně zelená“.

Zopakujeme-li si jen některé události z minulého týdne v mezinárodní politice zjistíme, že výše uvedené metafory bychom mohli používat snad ve všech koutech světa, kde se bojuje nebo vyjednává, kde si  politici bilaterálně i multilaterálně vyhrožují a kde se lže a podvádí jako na běžícím pásu.

Nejprve se lidé, alespoň na Korejském poloostrově, radovali, že se budou přátelit nejen obě části z moci velmocí rozděleného národa, potom přišla zpráva, že tomu bude jinak a konečně podlé té poslední, že k tomu dojde, ale jen tak trochu a možná. V českém zápecí jsme to komentovali až příliš opatrně, protože ti více přemýšliví si kladli otázku Co se děje v Americe? Dokonce i na žofínském semináři a za přítomnosti politiky znalých příznivců Donalda Trumpa a Hillary Clintonové.


Už méně jsme mluvili o návštěvě Angely Merklové v ČLR, Emmanuela Macrona v Petrohradu. Naopak  jsme přivítali, ve dnech, kdy se blíží fotbalové mistrovství světa v Ruské federaci,  zprávu o zavraždění ruského kritika V.V.Putina na Ukrajině. Ukrajinští prokurátoři a tajní tajní nám naštěstí pomohli pochopit,  co to je „strategická nestabilita“. Rychle ukázali někoho, kdo byl tím zavražděným, jako aktéra jejich „kombinačky“, jak se takové akci říkali ve staré KGB.

Sestavování italské vlády probíhalo k hrůze Bruselu až příliš rychle. Musel zasáhnout pan prezident a jmenoval někoho jiného, ten však během několika dnů vrátil italskému prezidentovi pověření a původně jmenovaný předseda během jednoho půldne přinesl prezidentovi seznam vlády. S jednou výjimkou, která italského prezidenta nenechávala spát. Ale i to se obešlo vytvořením jiného ministerského křesla a „italská nestabilita“, alespoň podle některých médií psaných česky  a vydávaných v ČR, mohla pokračovat.

Na českém bojišti se situace měnila každou hodinu, a jak říkal klasik – kdo se opozdil o pět minut, jako Napoleon u Waterloo, byl v h..zlu s celou svojí slávou. Účastnit se tohoto českého strategického chaosu  nebo praxe chtěli mnozí, od prezidenta, vlády až po členy Poslanecké sněmovny, ale přece jen všemu dominovalo dnes už bájné „vnitrostranické referendum“, dokonce i nastavované. Kdyby ČSSD byla v dobré kondici, bylo by to i zbytečné. Ale není a tak chaotická praxe  bude pokračovat, i kdyby náhodou se Andreji Babišovi sestavení vlády podařilo. Končí komentář Zdeněk Zbořil.
 
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)