Svátek má: Nataša

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Euroasijský kongres a Mezinárodní informační bezpečnost

Nehledě na politický, sociální a vojenský vývoj a dění v EU, Ukrajině a Rusku, nebylo pro mne těžké přijmout pozvání na Euroasijský kongres v Jekatěrinburgu, na master-class v Moskvě a četná setkání s přáteli a známými.


Největší překážku představovala logistika cesty.

Ruská akademie přírodních věd (RAPV), jejímž jsem zahraničním členem, bude koncem června volit nové vedení včetně prezidenta. Předpokládám, že vím, kdo bude zvolen a jak se nové vedení akademie postaví ke spolupráci se zahraničními partnery a členy v představitelné budoucnosti. Dojde na slova Miguel de Cervantes y Saavedra, španělského vojáka, básníka, dramatika a spisovatele, jehož nejslavnějším dílem je román Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha: Konat dobro hlupákům je jako vlévat vodu do moře.

Neočekávané vyhlášení karantény na Moskevské státní univerzitě M. V. Lomonosova (MGU), Ruské státní ekonomické univerzitě G.V. Plechanova (RUP) a Státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) neumožnilo realizovat záměr, setkat se s větším množstvím studentů a seznámit se s jejich otázkami. Částečnou kompenzaci umožnila ale řada osobních a několikahodinových setkání (12 celkem), jejichž mottem bylo staré burjatské přísloví: Při odpovědi je možné se mýlit. Když však kladete správné otázky, k chybám nedochází.

Obohacení informací v Moskvě mi dovolilo srovnání se situací na Uralu. Tu mi popsali známí a přátelé žijící mimo, ale pracující v Jekatěrinburgu. Dojmy z rozhovorů s lidmi ve městě, včetně návštěvníků kontroverzního Centra Jelcina, dokreslily obraz politické, hospodářské a sociální situace různých věkových a profesionálních skupin a potvrdily staré čínské přísloví: Chcete-li soupeře porazit, nesnažte se být silnější než on, ale snažte se ho oslabit.

Eurasijský kongres na téma - Rovnováha zájmů a právo, organizovala Uralská státní univerzita práva (Jekatěrinburg) s podporou profesionálních, politických a podnikatelských organizací. Kongres začal recepcí 31. května v kontroverzním Centru Jelcina. Od probíhající kontroly na žádost člena Dumy (ruského parlamentu) a nehledě na změny a nálady v ruské společnosti, neočekávám nic, co by mohlo vést k jeho uzavření nebo transformaci do muzea v představitelné době. Kongresová zasedání probíhala v hotelu Hyatt. V něm také kongres ukončil práci pozdě večer 2. června. Během kongresu jsem mluvil s několika desítkami hostů (z více než 1.300) ze zemí Euroasie, Jihovýchodní Asie a Španělska. Měl jsem i možnost vyslyšet si zpětnou vazbu na vlastní referát (Kulturní identita. Hrozba ztráty a nejednoznačnost nových zisků), porovnat úroveň svého a několika jiných referátů, kvality otázek a odpovědí a v neposlední řadě zjistit, že u mnoha účastníků kongresu adaptační schopnosti, struktura řeči, odpovědí a uvědomění si potřeby rychlých změn v chování, myšlení a konání vážně zaostávají za rychlostí událostí, změn a novými realitami. Jinými slovy s použitím metafory: nestačí se ani převléct do obleku či šatů nové doby, natož myslet v ní. Tak rychle se vše v Rusku mění.

Jednu z výjimek představuje Anatolij Alexandrovič Strelcov, místopředseda Národní asociace pro mezinárodní informační bezpečnost, vedoucí vědecký pracovník Centra pro problémy informační bezpečnosti Fakulty výpočetní matematiky a kybernetiky Moskevské státní univerzity Lomonosova, profesor, doktor technických věd, doktor práv. Jeho článek – v neautorizovaném překladu autora tohoto příspěvku, představuje jeho druhou část a nabízí možnost srovnání některých argumentů a pozic k důležitému tématu – informační bezpečnost.

Mezinárodní informační bezpečnost - nová etapa vývoje
1) Jedním z naléhavých problémů udržení mezinárodního míru a bezpečnosti v kontextu vznikající informační společnosti je zajištění bezpečnosti používání informačních a komunikačních technologií (IKT) a globální informační infrastruktury.

"Úspěchy v oblasti informací a komunikací v kontextu mezinárodní bezpečnosti" se na zasedáních Valného shromáždění OSN projednávají již více než 20 let. Z rozhodnutí Valného shromáždění OSN byla k této problematice šestkrát svolána skupina vládních expertů. Práce pracovní skupiny OSN pro bezpečnost v oblasti využívání informačních a komunikačních technologií v letech 2021-2025, nehledě na dění ve světě, pokračuje.

Vládní experti se v letech 2015 a 2021 shodli na tom, že bezpečnost využívání informačních a komunikačních technologií by bylo možné posílit doplněním norem a zásad mezinárodního práva o seznam dobrovolných a nezávazných norem odpovědného chování států v prostředí IKT (zpráva Valného shromáždění OSN A/70/174, 2015; rezoluce Valného shromáždění OSN 75. zasedání A/RES/75/240, 2021; zpráva Valného shromáždění OSN A/76/135, 2021).

Diskuse se zahraničními odborníky na každoročním mezinárodním fóru "Partnerství mezi státem, podnikatelskou sférou a občanskou společností při zajišťování mezinárodní informační bezpečnosti" v německém Garmisch-Partenkirchenu přispěly k tomu, že si státy začaly uvědomovat složitost problému zajištění bezpečnosti v globální informační společnosti. Fórum bylo uspořádáno v roce 2007 z iniciativy Moskevské státní univerzity Lomonosova za podpory Rady bezpečnosti Ruské federace a ruského ministerstva zahraničních věcí. Od roku 2019 se v souvislosti s pandemií koronaviru fórum koná v Moskvě.

V současné době se mezinárodní odborné diskuse na fórech OSN zaměřují na praktické uplatňování norem odpovědného chování států v prostředí informačních a komunikačních technologií. K této problematice se objevily dva hlavní přístupy.
a) Některé státy, v čele se Spojenými státy, se domnívají, že uplatňování norem odpovědného chování státu lze realizovat na základě norem a zásad mezinárodního práva nezávislým úsilím členských států mezinárodního společenství. Z iniciativy těchto států byla v roce 2022 přijata rezoluce prvního výboru Valného shromáždění OSN nazvaná "Akční program na podporu odpovědného chování států při využívání informačních a komunikačních technologií v kontextu mezinárodní bezpečnosti" (A/C.1/77/L.73).

Rezoluce navrhla vytvoření příslušného akčního programu OSN "jako stálého, inkluzivního a akčního mechanismu pro projednávání stávajících a potenciálních hrozeb". Program by přitom byl rovněž "mechanismem na podporu schopnosti a úsilí států plnit a prosazovat závazky, které by se řídily určitým rámcem odpovědného chování států". Takový rámec by podle těchto států tvořily "dobrovolné, nezávazné normy uplatňující mezinárodní právo na používání informačních a komunikačních technologií státy".

b) Jiné státy, včetně Ruské federace, se domnívají, že normy odpovědného chování států v prostředí informačních a komunikačních technologií musí mít sílu mezinárodního práva. Jen tak lze očekávat, že bude existovat otevřené, bezpečné, stabilní, dostupné a mírové prostředí IKT. (Poznámka, respektive otázka autora: O jakém mezinárodním právu může být řeči, když prakticky žádné neexistuje a odpověď na otázku, jak konat, když se prakticky nedá nic konat bez vojenské síly a hrozeb, neexistuje?)

Připomínám, že popsaný postoj Ruské federace je zakotven v Doktríně informační bezpečnosti Ruské federace (2016) a v Základech státní politiky Ruské federace v oblasti mezinárodní informační bezpečnosti (2021).

2. Za účelem studia problematiky uplatňování dobrovolných a nezávazných norem odpovědného chování států v prostředí informačních a komunikačních technologií a vypracování návrhů přístupů k řešení těchto problémů organizovala Národní asociace pro mezinárodní informační bezpečnost v roce 2022 výzkumnou práci. Jedná se o kolektivní monografii, která je k dispozici v ruském jazyce (Международная безопасность в среде информационно-коммуникационных технологий. Коллективная монография. Национальная Ассоциация международной информационной безопасности. М., 2023).



Účastníci byli požádáni, aby formulovali stanovisko založené na důkazech k následujícím otázkám:
  1. Úloha a místo dobrovolných nezávazných norem odpovědného chování v systému mezinárodní normativní regulace vztahů mezi státy v prostředí informačních a komunikačních technologií;
  2. roblémy implementace dobrovolných nezávazných norem odpovědného chování států v prostředí IKT do vnitrostátních právních předpisů.
  3. Problémy mezinárodní spolupráce při praktické implementaci dobrovolných nezávazných norem odpovědného chování států v prostředí IKT.
Výsledky výzkumné práce:
  • Zaprvé: potřeba uplatňovat normy odpovědného chování států v prostředí informačních a komunikačních technologií nevyplývá přímo z existujících norem a zásad mezinárodního práva, ale představuje způsob, jak vyjasnit výklad těchto norem a zásad ve vztahu ke vztahům v prostředí informačních a komunikačních technologií. V důsledku toho je třeba vytvořit vhodný mezinárodní právně-politický rámec pro uplatňování norem odpovědného chování států v prostředí IKT. Tento rámec má na jedné straně zakotvit normy odpovědného chování států v prostředí IKT jako prvky normativního mezinárodního systému, a na druhé straně vytvořit podmínky pro regulační dopad těchto norem odpovědného chování na mezinárodní vztahy.

  • Zadruhé: mezi členskými státy OSN nepanuje shoda ohledně výkladu obsahu zásady respektování svrchovanosti, kterou některé státy formulují jako imperativní normu při uplatňování odpovědného chování v prostředí IKT. Představy států o hranicích odpovědného chování států v prostředí IKT se značně liší. Některé státy tyto hranice doktrinálně vykládají jako hranice území států, na nichž se nacházejí objekty národního segmentu prostředí IKT, zatímco jiné státy se domnívají, že tato otázka by měla být řešena prostřednictvím mezinárodních dohod.
Kromě toho neexistují obecně přijímané procesní mechanismy pro výměnu objektivních informací o mezinárodních sporech a situacích v prostředí informačních a komunikačních technologií. Tato okolnost vede k tomu, že oznámení o incidentu se "škodlivým" dopadem na národní segment IKT prostředí téměř nikdy není doprovázeno hlášením státu o jeho odpovědnosti za incident. Absence druhé strany tak znemožňuje posunout situaci na úroveň mezinárodního sporu a uplatnit na ni mechanismus mírového řešení sporů stanovený Chartou OSN.

Vytvoření takových mechanismů je klíčem k účinnému postupu v oblasti uplatňování mírového řešení sporů ve vztazích vzniklých v důsledku incidentů v prostředí informačních a komunikačních technologií. Uplatňování norem a zásad mezinárodního práva suverénními státy bez dohody o mechanismu jejich interakce s normami odpovědného chování v prostředí informačních a komunikačních technologií zvyšuje mezinárodní napětí a nevede k dosažení cílů OSN.

Za třetí: neexistuje univerzální mechanismus výměny informací a vzájemné pomoci, jakož i stíhání pachatelů teroristického a kriminálního využívání IKT prostřednictvím rozvoje systému kontaktních míst, který by zajišťoval součinnost kontaktních míst na politické, diplomatické a technické úrovni.

S ohledem na to dokument formuluje prioritní oblasti mezinárodní spolupráce při řešení dobrovolných, nezávazných norem odpovědného chování států v prostředí IKT.
  • Rozvíjet společné chápání obsahu norem odpovědného chování států v prostředí informačních a komunikačních technologií, jakož i procesních mechanismů jejich uplatňování, včetně spolupráce při vytváření a udržování mezinárodního právního režimu pro bezpečnost zařízení kritické informační infrastruktury a uplatňování mírových prostředků řešení sporů v prostředí informačních a komunikačních technologií.
  • Vymezení hranic odpovědného chování států v prostředí informačních a komunikačních technologií. Vymezení zón odpovědnosti států v globálním adresním prostoru informačních aktivit je předpokladem pro společný postup států, které se rozhodly dodržovat normy odpovědného chování a spolupracovat při jejich uplatňování s cílem vytvořit otevřené, bezpečné, stabilní, dostupné a mírové prostředí IKT. V rámci této oblasti spolupráce by mohla být zkoumána problematika uplatňování digitální suverenity subjekty mezinárodního práva, jakož i mezinárodních závazků USA v oblasti udržitelnosti globálního systému správy IP adres a domén nejvyšší úrovně globální komunikační sítě Internet.
  • Implementace norem odpovědného chování států v prostředí informačních a komunikačních technologií do vnitrostátních právních předpisů. Zvláštností implementačního procesu je, že každý stát si v rámci realizace suverenity vytváří vlastní systém norem a právních principů upravujících společenské vztahy v oblasti informačních aktivit občanů, organizací a státu, a to i v prostředí IKT. Implementace norem odpovědného chování států v prostředí IKT do národní legislativy může vyžadovat doplnění a změny velkého počtu právních předpisů.
Dokument obsahuje návrh univerzální dohody o uplatňování norem odpovědného chování států, obsahuje preambuli a šest kapitol.

V preambuli jsou uvedeny hlavní cíle a záměry dohody, podmínky, okolnosti a motivy jejího přijetí.

V první kapitole jsou uvedeny základní používané pojmy. Druhá kapitola stanoví přístup k objasnění pojmu uplatňování odpovědného chování států v prostředí informačních a komunikačních technologií. Třetí kapitola přináší návrhy na řešení problému vymezení zón odpovědného chování států v prostředí IKT. Čtvrtá kapitola popisuje opatření přijatá státy na národní úrovni k vytvoření podmínek pro uplatňování norem odpovědného chování státu v prostředí IKT, a zejména opatření související s implementací norem do národní legislativy. Dále je navrženo zakotvení hmotněprávních norem odpovědného chování států v prostředí IKT, jakož i některých procesních norem nezbytných pro účast státu na mezinárodní spolupráci při implementaci norem. V páté kapitole jsou formulovány zásady mezinárodní spolupráce mezi státy v oblasti odpovědného chování států v prostředí IKT, jakož i normy upravující vztahy v těchto oblastech:
  1. reakce na porušení odpovědného chování státu, odpovědnost za porušení norem;
  2. stanovení hranic zón odpovědného chování států v prostředí informačních a komunikačních technologií;
  3. vytvoření mezinárodního právního režimu pro bezpečnost zařízení kritické infrastruktury;
  4. poskytování pomoci státům, které se staly oběťmi škodlivého a zlovolného využívání informačních a komunikačních technologií;
  5. řešení sporů a rozporů týkajících se dodržování norem odpovědného chování států v prostředí IKT;
  6. zásady pro rozvoj mezinárodní technické regulace v oblasti uplatňování norem odpovědného chování států v prostředí IKT. Šestá kapitola obsahuje závěrečná ustanovení.
Důležitým doplňkem navrhovaného návrhu univerzální dohody je návrh mezinárodní normy pro technickou regulaci v oblasti mezinárodního řízení bezpečnosti informací. Přijetím této normy jako přílohy všeobecné dohody se má dosáhnout dvou hlavních cílů:
  1. Umožnit vytvoření koordinační sítě příslušných kontaktních míst na politické a technické úrovni, jak je navrženo ve zprávě skupiny vládních expertů OSN (2021), která má usnadnit řešení incidentů mírovými prostředky způsobem, který neohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost a spravedlnost;
  2. Vytvořit rámec pro harmonizaci shromažďování a hlášení informací o incidentech v prostředí informačních a komunikačních technologií.
Při přípravě návrhu mezinárodní normy byl použit přístup k řízení bezpečnosti informací, který je zakotven v technické normě GOST ISO/IEC 27001-2021 "Informační technologie. Metody a prostředky zajištění bezpečnosti".  

Úspěšnost spolupráce mezi státy v oblasti uplatňování norem odpovědného chování států v prostředí IKT do jisté míry závisí na vytvoření mechanismů pro projednávání navrhovaných návrhů mezinárodních dohod s odborníky z jiných států - členů mezinárodního společenství.

Vhodný mechanismus by mohl být organizován na základě Mezinárodního konsorcia pro výzkum informační bezpečnosti, které vzniklo v roce 2010 z iniciativy účastníků mezinárodního fóra "Partnerství státu, podniků a občanské společnosti při zajišťování mezinárodní informační bezpečnosti" a získalo určité zkušenosti s organizováním diskusí o dané problematice.

V letech 2018-2020 tak byl pod záštitou konsorcia realizován mezinárodní výzkumný projekt "Metodologické otázky uplatňování norem, pravidel a zásad odpovědného chování států v prostředí informačních a komunikačních technologií, určených k podpoře otevřeného, bezpečného, stabilního, dostupného a mírového prostředí informačních a komunikačních technologií" (2018-2020). Na tomto projektu se podíleli odborníci z Lomonosovovy moskevské státní univerzity (Rusko), East-West Institute (USA), Cyber Policy Institute (Estonsko, Finsko) a ICT for Peace Foundation (Švýcarsko) - https://namib.online/wp-content/uploads/2020/07/Brochure_IKT_rus_view.pdf.

Výsledky byly využity ve výzkumném projektu Národní asociace pro mezinárodní informační bezpečnost. Ta připravila návrhy na vytvoření podmínek pro praktickou aplikaci norem odpovědného chování států v prostředí IKT, které by mohly být předmětem diskuse se zainteresovanými odborníky ze zahraničních států.

Závěr

Příspěvek ve dvou částech indikuje, že mnohé na Západ orientované společnosti, se nacházejí na křižovatce, na které již nepůsobí ani sláva, ani nebezpečí, a že je proto marné je přesvědčovat, aby ji rychle opustili a vydaly se na cestu k dialogu, sdílení a mírovému soužití.

V době, kdy mnozí z nás zapomenuli, že války je snadné začít, ale nesmírně obtížné je ukončit, že tam, kde se ctí bohatství, se pohrdá vším, co je čestné: věrností, slušností, studem a, že čím vyšší je jednoho pozice, tím méně svobody on má, řešit problém (výzvu) potřebuje desetkrát více vědění a znalostí než je ve skutečnosti třeba.

Ignorovat kongres popsaného typu, nebo úsilí věnované mezinárodní informační bezpečnosti Ruska, které se Západ zřejmě pokrytecky a v naději rozhodl porazit na bojišti, nebo že přepisem historie a faktů je možné vytvořit realitu, ve které nebude platit, že vědění je výsledkem úsilí mysle a ne paměti, mi připomíná pravidlo kreslení čerta: namalovat čerta (ďábla) je mnohem jednodušší než kohouta, protože čerta (ďábla) nikdo neviděl a neřekne, že nevypadá stejně. Podobně je tomu s vývojem, jako takovém ve světě a s naší budoucností. Ta již existuje a nevědoucím a ignorantům se představí jinak, než ji současné elity hlásají. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell

Si po pěti letech v Evropě

Si po pěti letech v Evropě

Jan Campbell 

3. května 2024
V politice se často podnikají kroky, které jsou předběžnou přípravou na něco většího.

K věčnému míru

K věčnému míru

Jan Campbell 

23. dubna 2024
V mnoha zemích na světě, nehledě na harašení zbraněmi, tisknutí bezcenných dolarů a euro, dodávek zbraní a zcela zbytečného zabíjení a umírání lidí, si mnozí dnes připomínají 300 od narození filozofa míru Immanuela Kanta (1724-1804).

Rakety nad Chrámovou horou

Rakety nad Chrámovou horou

Jan Campbell 

17. dubna 2024
Množství dotazů ve smyslu, co bude dál, bude velká války, co dělat apod., které dostávám, vybízí mě odpovědět krátce: Nevím.

Proč nám bude hůře, i když nebude Nemyslitelné… (2)

Proč nám bude hůře, i když nebude Nemyslitelné… (2)

Jan Campbell 

15. dubna 2024
2.1 Krátce k charakteru Pattona v kontextu současného vojenského dění

Proč nám bude hůře, i když nebude Nemyslitelné…. (1)

Proč nám bude hůře, i když nebude Nemyslitelné…. (1)

Jan Campbell 

13. dubna 2024
Rok 2024, jako každý rok, přináší dárky, kterých bychom si měli vážit. Dárky příjemné i nepříjemné, v každém případě ale vytvořené člověkem s jeho výjimečnými schopnostmi: lidskými a zvířecími. Přičemž obě mají nadčasový charakter a platnost.

Sláva vědcům, letcům a kosmonautům

Sláva vědcům, letcům a kosmonautům

Jan Campbell 

12. dubna 2024
Příspěvek jsem napsal 12. dubna, v den, kdy jsem měl vystoupení na konferenci v Jekatěrinburgu na téma-Analýza domácích a zahraničních hodnotových praktik (v kontextu, jak migrace mění hodnotové orientace).

Souhlasíte s tím, že na světovém šampionátu v hokeji letos nestartují Rusové?

Ano
transparent.gif transparent.gif
14%
Ne
transparent.gif transparent.gif
72%
Je mi to jedno
transparent.gif transparent.gif
14%