Oproti rozpočtu roku 2024, který je u MO ve výši 151,2 mld Kč, je to tedy strmý nárůst přes 18 mld korun. To vše v situaci, kdy nelze očekávat nějaký dramatický nárůst tvorby HDP. Naopak, lze očekávat jeho stagnaci. V lepším případě růst možná kolem 1%, což by znamenalo nárůst příjmů státního rozpočtu meziročně o 20 až 22 mld Kč. T

Tedy v lepším případě. Protože některé kapitoly státního rozpočtu v příštím roce porostou takříkajíc automaticky – což bude kapitola ministerstva práce v důsledku očekávaného nárůstu penzí (sice titěrného v kapsách důchodců, ale i to bude znamenat několikamiliardový meziroční nárůst). A porostou také výdaje za církevní restituce, jak jinak…. Pravicové vlády u nás jsou úžasné, pokud jde o státní rozpočet, především v jedné věci. Dokáží zavázat své nástupce v úřadu státními výdaji, které jejich nástupci často považují za příliš rozmařilé.

Ještě před deseti lety se rozpočty MO pohybovaly mezi 40 až 50 mld Kč. A ministerstvo obrany nebylo schopno ani tyto sumy dočerpat. 

V letošním roce je rozpočet MO na úrovni 151 mld Kč a za poslední pololetí je vyčerpáno jen o málo více než je jedna třetina z celkové sumy. Ministryně obrany je však nelítostná. Peníze z letošního rozpočtu se prý vyčerpají ještě letos (k tomu nemůže dojít ani technicky). A v příštím roce bude peněz potřeba ještě víc. Dokonce i z řad části opozice jsem slyšel, že vlastně růst výdajů státního rozpočtu na obranu může pomoci tvorbě HDP. To je myšlenka k pousmání. Pokud budeme dovážet ze zahraničí tanky, obrněná vozidla, stíhačky F35, rakety a munici pro všechny tyto válečné stroje, náš průmysl si moc nelízne. A import zbraní a střeliva bude negativně zatěžovat zahraničně-obchodní bilanci státu. A bude tedy negativně zatěžovat tvorbu HDP. To je zřejmé, to jsou kupecké počty.

 
Ale nezoufejme. Vláda si chce poradit. Chybí jí ten správný odborník na státní finance. A tak předsedkyně TOP 09, která nijak neoslňuje velkými myšlenkami, ve veřejném prostoru poprvé připustila, že by její stranu mohl vyztužit bývalý ministr financí Kalousek. Je to zvláštní způsob recyklace neúspěšných politiků v rámci pravicových stran. Za 7 let, kdy v čele ministerstva financí stál M. Kalousek, zvýšila republika svůj státní dluh přímo o 700 mld korun a dalších 158 mld „prochrupla“ Topolánkova a Kalouskova vláda v letech 2008 – 2010, když vyčerpala rozpočtovou rezervu, kterou jí zanechala ve státní kase vláda pod mým vedením. To, že vyplácela Topolánkovo-Kalouskova vláda peníze k pokrytí vysokého schodku státního rozpočtu v roce 2009 (přes 300 mld.Kč), to ještě chápu. Pronikla k nám totiž finanční krize ze Spojených států. Ale že už z částky rozpočtové rezervy 158 mld Kč si Topolánkova a Kalouskova vláda vylepšila schodek státního rozpočtu použitím 60 mld na pouhých 20 mld Kč v nekrizovém roce 2008, to nechápu. A M. Kalousek pak získal od časopisu Emerging Markets cenu pro nejlepšího ministra financí, ne snad světa, ale zemí „Emerging Markets“. M. Kalousek ve své rozpočtové politice tupých rozpočtových škrtů pokračoval vesele dál i po roce 2009 a tato politika přinesla další útlum českého národního hospodářství a pokles HDP.

A nyní má M. Kalousek zachraňovat fiskální politiku pětikolky. To nemůže dopadnout dobře. Ono to nedopadne dobře v žádném případě, ale pokud do toho přijdou ještě rady tohoto muže, který se vymezuje ve vztahu k pravicové koalici zprava, tak to bude úplný debakl.

Čekají nás zlé časy….