Na rozdíl od minulosti, kdy byl růst taženvětšinouexportem, jenavíc faktorem růstu č. 1 po dlouhé době poptávka domácností. Maloobchodní tržby (bez aut) vzrostly od listopadu 2013 v ČR dohromady o 9,3%, v Maďarsku o 8,5%, v Polsku o 7,5%. Znamená to snad, že, podobně jako v USA, stojíme i ve střední Evropě na prahu utažení měnové politiky?Prozatím ne.

I když se totiž v posledních měsících zvýšila i poptávková složka inflace, cílovanáinflace stále zůstává hluboce pod cílemcentrálních bank. V Maďarsku, kde centrální banka míří na inflaci na úrovni 3%, se inflace teprve v květnu po více než půlroce vrátila nad 0% a ani samotná centrální banka nečeká uzavření mezery výstupu (tj., ekonomiku, která bude generovat poptávkové inflační tlaky) dřív než v roce 2017. Vzhledem k relativnímu klidu, který vládne na forintu a k inflaci výrazně pod cílem je dokonce možné, že maďarská centrální banka letos sazby ze stávající úrovně 1,5% ještě sníží. V Polsku, kde je inflační cíl 2,5% (± 1%), je inflace stále téměř procento pod nulou, v ČR se měnově-politická inflace, ve které je stanoven cíl ČNB, právě vrátila na úroveň z minulého října (0,6%) a nachází se tedy 0,4 p.b. pod spodní hranicí inflačního pásma (2% ± 1%).

Taková je situace nyní a měnová politika kvůli zpožděním v transmisi měnové politiky musí být předvídavá areagovat v předstihu. I tak však dle mého není proč spěchatjako FED.

Vzhledem k dlouhodobě anti-inflačnímu evropskému prostředí se totiž nedá čekat, že si země V4 inflaci „dovezou“.V Eurozóně, která je pro ně primárním partnerem, se inflace pohybuje jenom lehce nad nuloua její návrat k cíli ECB bude vzhledem k vysoké nezaměstnanosti (stále přes 11%) pomalý.

Vedle toho mají všechnyzmiňované zeměs výjimkouSlovenska  stálezabudovaný automatický mechanismus, který bude případné inflační tlaky tlumit. V posledních letech se sice neprojevoval, nyní tomu však dle mého názoru bude jinak. Čekám totiž, že s tím, jak tyto ekonomiky budou růst rychleji než strukturálně stále slabá Eurozóna, budou posilovat i jejich měny. Největší okamžitý apreciační potenciál má díky intervenci z listopadu 2013 česká koruna (fundamentální úroveň je 25,50 korun/euro, tržní o korunu a půl slabší), nezanedbatelný střednědobý a dlouhodobý potenciál pak polský zlotý a maďarský forint.

Další krok měnové politiky tak určitě bude utažení,není to ale otázka letošního roku.

Martin Lobotka