Evropská unie začíná ustupovat od jednoho ze svých nejvýraznějších klimatických závazků. Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí podpořil zmírnění emisních pravidel pro nové automobily od roku 2035. Jde o významný politický obrat, protože teprve v roce 2023 evropské instituce schválily pravidla, která měla fakticky ukončit prodej nových osobních automobilů se spalovacími motory. Nyní se ukazuje, že klimatické ambice narážejí na hospodářské možnosti evropského průmyslu.

Nejde přitom pouze o budoucnost benzinových a naftových motorů. Ve hře jsou miliardové investice, pracovní místa, dodavatelské řetězce a konkurenceschopnost evropských výrobců vůči Číně. Politický obrat navíc přichází v době, kdy automobilky již vynaložily značné prostředky na přechod k elektromobilitě.

Výbor Evropského parlamentu schválil návrh poměrem 48 hlasů pro, 30 proti a dvou zdržení. Podle dosavadní legislativy mají nové osobní automobily od roku 2035 dosáhnout stoprocentního snížení průměrných emisí CO₂ z výfuků oproti referenčnímu roku 2021. Nový návrh počítá s přímým snížením o 87,5 procenta. Výrobci by mohli prostřednictvím zvýhodnění nízkoemisní oceli vyrobené v EU započítat dalších až 7,5 procentního bodu a vykazovat tak celkové snížení o 95 procent.

Jde o výraznější ústupek, než jaký v prosinci 2025 navrhla Evropská komise. Ta požadovala devadesátiprocentní snížení emisí a zbývajících deset procent chtěla umožnit kompenzovat využitím nízkoemisní oceli nebo alternativních paliv. Parlamentní výbor chce současně zmírnit emisní požadavky pro nové dodávky, u nichž navrhuje pro rok 2035 snížení o 80 procent místo dosavadních 100 procent.


Rozhodující je samotná politická změna. Za kompromisem stojí Evropská lidová strana, socialisté a liberálové. Politické síly, které se dříve podílely na prosazování klimatické legislativy, nyní společně hledají cestu k jejímu zmírnění. Obavy o konkurenceschopnost průmyslu tak získávají větší váhu než dosavadní důraz na rychlý přechod k elektromobilitě.

Automobilky investovaly podle pravidel, která se nyní mění

Evropská automobilová politika naráží na zásadní rozpor. Politici nejprve stanovili jednoznačný směr technologické transformace a vytvořili tlak na rozsáhlé investice do elektromobility. Výrobci začali přestavovat továrny, vyvíjet elektrické platformy, budovat bateriové kapacity a měnit dodavatelské vztahy. Nyní stejné evropské instituce připouštějí, že původně stanovené tempo nemuselo odpovídat hospodářské realitě.

Zmírnění pravidel může automobilkám krátkodobě pomoci. Umožní jim déle využívat existující technologie, rozložit investiční náklady a lépe reagovat na skutečnou poptávku zákazníků. Současně však vzniká problém investiční důvěryhodnosti. Podniky, které se původním požadavkům přizpůsobily nejrychleji, nemusí být proti konkurentům, kteří postupovali opatrněji, ve výhodě.


Samotné zmírnění emisních limitů přitom nevyřeší vysoké evropské ceny energií, výrobní náklady ani nedostatečnou dostupnost cenově přijatelných elektromobilů. Evropské automobilky tak mohou získat čas, ale nikoli automaticky hospodářské řešení.

Problematické je také navrhované zvýhodnění evropské nízkoemisní oceli. Může podpořit domácí hutní výrobu a snížit emise při výrobě materiálů, samo o sobě však nijak nesnižuje emise z výfuku konkrétního automobilu. Evropská regulace tak začíná vedle skutečných emisí vozidel výrazněji využívat kompenzační mechanismy.

Český průmysl potřebuje stabilitu, nikoli politické experimenty

Pro Českou republiku má připravovaná změna mimořádný význam. Automobilový průmysl patří mezi základní pilíře českého hospodářství a zaměstnanosti. Škoda Auto, Hyundai v Nošovicích, Toyota v Kolíně a stovky dodavatelských podniků jsou součástí evropského výrobního systému, jehož budoucnost významně ovlivňují bruselská pravidla.

Zachování možnosti vyrábět automobily se spalovacími a hybridními motory by českému průmyslu poskytlo větší technologickou flexibilitu. Mohlo by prodloužit ekonomickou životnost některých výrobních kapacit a pomoci dodavatelům součástek pro tradiční pohonné jednotky. Nelze však předpokládat, že zmírnění evropské regulace automaticky zastaví strukturální změny nebo zajistí nové zakázky.


Současně je nutné zdůraznit, že listopadové hlasování výboru ještě nepředstavuje změnu platné legislativy. O postoji celého Evropského parlamentu se má rozhodovat v prosinci. Následovat budou jednání s členskými státy, která mohou výslednou podobu pravidel dále upravit. Do té doby zůstává v platnosti dosavadní stoprocentní emisní cíl pro rok 2035. Ten se vztahuje na nové automobily, nikoli na provoz již registrovaných vozidel.

Evropská unie tak stojí před nepříjemnou otázkou. Jestliže pouhé tři roky po schválení zásadní automobilové regulace připouští její výrazné oslabení, měla by také vysvětlit, zda při původním rozhodování dostatečně vyhodnotila hospodářské důsledky a kdo ponese náklady případného politického obratu.

Největším problémem evropského automobilového průmyslu totiž nemusí být pouze přísnost emisních pravidel, ale také nejistota jejich dlouhodobé platnosti. Automobil se vyvíjí řadu let a továrny se stavějí na desetiletí. Politická většina se však může změnit po jediných volbách. A za tuto nepředvídatelnost evropské politiky dnes mohou platit především podniky, jejich zaměstnanci a zákazníci.



Zdroje: 1. Evropský parlament – Schválené změny emisních pravidel; 2: Reuters – Europoslanci prosazují zmírnění emisních pravidel⁠; 3. Euronews – Politický obrat v evropské automobilové regulaci⁠; 4. Evropská komise – Automobilový balíček z prosince 2025⁠