Trumpova trasa pro mezinárodní mír a prosperitu, zkráceně TRIPP, je novým strategickým projektem, který zásadně mění geopolitickou mapu jižního Kavkazu. Pod patronátem prezidenta Donalda Trumpa a s přímým zprostředkováním Spojených států byla mezi Arménií a Ázerbájdžánem uzavřena dohoda, která vytváří pozemní spojení mezi ázerbájdžánským územím a jeho exklávou Náchičevan. Tento koridor, dosud známý jako Zangezurský, má vést přes arménské území a bude plně pod arménskou jurisdikcí. Přesto Arménie poskytla Spojeným státům exkluzivní práva na jeho rozvoj a provoz prostřednictvím konsorcia, které má na starosti infrastrukturu i správu.

Dohoda, prezentovaná v Bílém domě jako historický mírový průlom, však nepřináší komplexní řešení arménsko-ázerbájdžánských vztahů. V regionu, který se v posledních desetiletích stal ohniskem etnických i geopolitických konfliktů, vytváří nový koridor citlivý bod v mocenské rovnováze. Z pohledu Washingtonu jde o klíčovou příležitost posílit ekonomické vazby a omezit vliv Ruska a Íránu, dvou tradičních hráčů jižního Kavkazu. Pro Moskvu i Teherán je to ale nebezpečný precedens, který může otevřít dveře dalšímu pronikání NATO a jeho spojenců do oblasti.


Pro Írán představuje TRIPP především bezpečnostní riziko. Teherán se obává, že koridor by mohl omezit jeho přístup k Arménii a posílit přítomnost Izraele a dalších západních spojenců přímo u jeho hranic. Vysoce postavení íránští představitelé, včetně poradce nejvyššího vůdce Alího Akbara Velajátího, označili projekt za nepřijatelný a varovali před jeho realizací. Zazněla i ostrá rétorika připomínající, že zavlečení USA a NATO do Kavkazu může vyvolat konflikt s více než jedním regionálním aktérem.

Rusko reaguje méně emotivně, ale strategicky. Připomíná ekonomickou a energetickou závislost Arménie na ruských dodávkách, ať už jde o zemní plyn za zvýhodněné ceny, nebo exportní přístup na ruský trh. Podle serveru Naked Capitalism má Moskva v rukou i nepřímé páky, například prostřednictvím Gruzie, která nedávno omezila tranzit arménských produktů a pohonných hmot. Kreml vnímá TRIPP jako nástroj, který může oslabit jeho vztahy s Jerevanem i Baku a zároveň podkopat Euroasijskou hospodářskou unii.

Pašinjanova vláda argumentuje, že projekt přinese nové zdroje příjmů a investice do vzdělání, zdravotnictví a sociálního zabezpečení. Kritici ale varují, že Arménie může přijít o část své suverenity, zejména na citlivém úseku hranice s Íránem. Západní finanční pomoc, například čtyřletý evropský fond ve výši 270 milionů eur, je v porovnání s geopolitickými riziky minimální a může být spíše symbolickým gestem než reálným ekonomickým přínosem.


Budoucnost TRIPP závisí na mnoha faktorech, od technického provedení a financování až po reakce mocností, které v regionu působí. Pokud USA využijí projekt především jako prostředek k vytlačení Ruska a Íránu, může se jižní Kavkaz ocitnout v nové fázi nestability. Pokud by se však podařilo sladit hospodářské zájmy s regionální bezpečností, mohl by TRIPP znamenat začátek opatrné spolupráce v jednom z nejkomplikovanějších geopolitických uzlů světa.