Svátek má: Jiří

Byznys

Velikost textu:

Závislost Evropy na USA brzdí její vlastní hlas ve světě

Závislost Evropy na USA brzdí její vlastní hlas ve světě

Evropa se po krizi kolem Grónska znovu opírá o Washington. Závislost na USA je hluboce zakořeněná v evropském myšlení a oslabuje schopnost jednat samostatně.

Ilustrační foto
10. února 2026 - 01:57

Evropa si po lednovém Světovém ekonomickém fóru v Davosu viditelně oddychla. Krize, která se v zákulisí rýsovala kolem amerických úvah o připojení Grónska, byla na poslední chvíli odvrácena a alianční struktury NATO zůstaly formálně nedotčeny. Úleva však zakrývá hlubší problém, jenž se opakovaně vrací při každém vážnějším otřesu transatlantických vztahů. Kontinent sice mluví o strategické autonomii, ale v klíčových momentech se znovu a znovu obrací k Washingtonu jako k hlavnímu garantovi bezpečnosti i politického směru. Tento vzorec chování není jen otázkou vojenských kapacit či rozpočtů, nýbrž způsobu uvažování, který se v evropské politice zakořenil po desetiletí.

Autorka komentáře pro deník Le Monde upozorňuje, že i když Evropa v posledních letech dokázala vystupovat jednotně například v podpoře Ukrajiny proti ruské agresi, činila tak převážně pod vedením Spojených států a v jejich strategickém rámci. Tento postoj posiluje vnitřní pocit, že bez amerického vedení není Evropa schopna formulovat vlastní mezinárodní roli, napsal francouzký deník Le Monde.


Krize kolem Grónska, která v evropských metropolích vyvolala nervozitu, ukázala, jak rychle se mohou rozpadnout proklamace o jednotě, když se dostanou do střetu s americkými zájmy. Zatímco část politických elit doufala, že tato epizoda povede k posílení důvěry mezi evropskými státy, praxe naznačila opak. Řada vlád se v rozhodujících chvílích snažila především nevybočit z transatlantického rámce. Symbolickým momentem se stalo vystoupení kanadského premiéra Marka Carneyho v Davosu, který otevřeně vyzval k odporu vůči americkému mocenskému tlaku. Evropští představitelé jeho slova přijali potleskem, avšak bez jasné následné politické reakce.

Rozdíly v přístupu k USA se v Evropě výrazně liší podle historické zkušenosti jednotlivých států. V Británii a Německu se transatlantické vazby staly součástí politické identity poválečných generací diplomatů a bezpečnostních expertů. Opatrnost Londýna během grónské epizody ilustruje, jak silně je britská politika stále svázána s představou privilegovaného partnerství s Washingtonem. Premiér Keir Starmer se ozval teprve ve chvíli, kdy americký prezident veřejně zpochybnil britský podíl na misi v Afghánistánu, což bylo vnímáno spíše jako obrana národní cti než jako systematický posun v zahraniční politice.

Ještě výraznější je tento postoj ve východní části kontinentu, kde je vztah k USA součástí poválečné a postsovětské identity. Pro řadu zemí střední a východní Evropy zůstává americká přítomnost klíčovým prvkem odstrašení vůči Rusku. V této perspektivě je každá debata o evropské autonomii vnímána s podezřením, protože by mohla oslabit americký závazek k obraně regionu. Výsledkem je napětí mezi snahou o posílení evropské obrany a obavou, že by to mohlo být vykládáno jako signál odklonu od Spojených států.


Tento mentální rámec má přímé politické důsledky. Evropa se obtížně shoduje na dlouhodobé strategii, která by kombinovala realistické posilování vlastních kapacit s rovnocenným partnerstvím s USA. Místo toho se debata často zvrhává v binární volbu mezi loajalitou k Washingtonu a vágními představami o suverenitě. To oslabuje schopnost Evropské unie vystupovat jednotně v otázkách globální bezpečnosti, obchodu i technologické konkurence, kde se americké zájmy stále častěji rozcházejí s evropskými prioritami.

Pokud má Evropa skutečně získat vlastní hlas, musí se vyrovnat s hluboce zakořeněnou představou, že klíčová rozhodnutí se činí za Atlantikem. Nejde o popření významu transatlantického partnerství, ale o jeho přerámování na vztah dospělých aktérů, kteří jsou schopni formulovat a prosazovat své zájmy samostatně. Bez této změny zůstane každá další krize jen dalším důkazem toho, že evropská politická sebejistota je stále křehká a závislá na signálech z Washingtonu.

(Kovář, prvnizpravy.cz, obr: aiko)


Zdroj: https://www.lemonde.fr/en/opinion/article/2026/02/08/dependence-on-the-us-is-deeply-rooted-in-the-european-mindset_6750271_23.html



Je podle Vás správné znovu otevírat otázku Benešových dekretů, jak navrhuje Péter Magyar?

Kurzy

0.00 
0.00 
0.00 
0.00 
0.00 

Akcie

AVAST
206
COLT CZ GROUP SE
606
ČEZ
878
ERSTE GROUP BANK A
1254
KOFOLA CS
332
KOMERČNÍ BANKA
814
MONETA MONEY BANK
115.4
PHILIP MORRIS ČR A
16000
PHOTON ENERGY
33
PILULKA LÉKÁRNY
154
VIG
774
GEN DIGITAL
630
PRIMOCO UAV SE
890
GEVORKYAN
256