Některé archeologické objevy fascinují množstvím zlata, dokonalostí řemesla nebo monumentální architekturou. Jiné působí zcela opačně. Připomínají, že za nádherou starověkých paláců, chrámů a hrobek stály společnosti, jejichž představy o smrti, moci a hodnotě lidského života se od dnešních výrazně lišily. Právě starověká Čína poskytla archeologům mimořádně silné doklady takového světa. Lidské oběti zde nejsou legendou odvozenou z podivné polohy kostry nebo domnělého výrazu mumifikovaného těla. Potvrzují je archeologické situace, tisíce lidských ostatků, věštebné nápisy i moderní antropologické a izotopové analýzy. Nejpůsobivější doklady pocházejí z posledního hlavního města dynastie Šang, z hrobky mimořádné ženy jménem Fu Hao a z monumentální nekropole prvního čínského císaře Čchin Š’-chuang-tiho.

Ruiny Jin-sü u dnešního An-jangu v provincii Che-nan představují poslední hlavní město dynastie Šang. Město bylo významným politickým a náboženským centrem přibližně od 13. do 11.století př. n. l. Právě zde byly objeveny královské hrobky, palácové a chrámové komplexy a také slavné věštebné kosti s nejstaršími rozsáhlejšími doklady čínského písma. Archeologové zde ale odkryli také mimořádné množství lidských obětí. Pohřební a obětní praktiky nebyly jednotné. Někteří lidé byli pohřbeni jako doprovod zemřelého a jejich těla zůstala celá. Jiní byli usmrceni přímo jako rituální oběti, přičemž archeologické nálezy dokládají i stínání hlav a oddělené ukládání lebek a těl.


Moderní věda dokázala o některých obětech zjistit ještě více. Izotopová analýza 68 obětovaných lidí ukázala, že mnozí nebyli místní. Do Jin-sü pravděpodobně přišli z jiných oblastí a před smrtí zde nějakou dobu žili. Výsledek odpovídá starověkým textům, podle nichž mezi oběťmi bývali také váleční zajatci. Jeden z nejpozoruhodnějších nálezů z Jin-sü přinesl rok 1976. Archeologové tehdy objevili nevykradenou hrobku ženy jménem Fu Hao, která žila přibližně kolem roku 1200 př. n. l.

Fu Hao nebyla obyčejnou členkou královského dvora. Byla jednou z manželek krále Wu Tinga a dochované nápisy ji spojují také s vojenskými výpravami a náboženskými obřady. Její hrobka je mimořádná především tím, že na rozdíl od většiny velkých královských hrobů dynastie Šang unikla vykradení. Uvnitř archeologové nalezli ohromující pohřební výbavu: 468 bronzových předmětů, 755 nefritových artefaktů, 564 předmětů z kostí a přibližně 6900 mušlí kauri, které tehdy sloužily také jako prostředek směny. Mezi bronzy bylo více než sto zbraní. Vedle tohoto bohatství však hrob obsahoval něco mnohem temnějšího. S Fu Hao bylo pohřbeno 16 lidí a šest psů. Lidské ostatky byly rozmístěny na různých místech hrobové konstrukce a psi se nacházeli v obětní jámě u dna hrobu.


O přibližně tisíc let později vznikl jeden z největších pohřebních komplexů v dějinách lidstva. První císař sjednocené Číny Čchin Š’-chuang-ti si nechal poblíž dnešního Si-anu vybudovat obrovskou nekropoli, jejíž nejslavnější součástí je terakotová armáda. Tisíce keramických vojáků, koní a vozů měly symbolicky pokračovat ve službě panovníkovi i po smrti. Archeologie však v okolí mauzolea nalezla také skutečné lidské ostatky, které vypovídají o lidech podílejících se na jeho stavbě.

Na jaře roku 2003 archeologové v prostoru opuštěné pece v císařské nekropoli odkryli 121 lidských koster. Všechny patřily mužům. Těla nebyla uložena v rakvích ani doprovázena pohřební výbavou. Ležela nahromaděná přes sebe bez pravidelného uspořádání. Většina mužů zemřela mezi 15 a 40 lety a jejich kostry vykazovaly známky těžké fyzické práce. Další pohřebiště spojené s nekropolí prvního císaře přineslo ještě konkrétnější svědectví. V lokalitě Shanren byly nalezeny ostatky vězňů nucených pracovat na stavbě mauzolea. Někteří měli na nohách stále železná pouta.


Tyto nálezy jsou mimořádné právě tím, že nepotřebují žádné legendy. V Jin-sü leží stovky obětovaných lidí a oddělených lebek. Fu Hao byla pohřbena se šestnácti lidskými oběťmi. U mauzolea prvního císaře bylo nalezeno 121 mužů nahromaděných v masovém hrobě a další nuceně nasazení pracovníci byli pohřbeni dokonce se železnými pouty na nohou. Každý z těchto nálezů pochází z jiné doby a nelze je vysvětlovat jedním způsobem. Oběti dynastie Šang byly součástí náboženských a pohřebních rituálů. Lidé u hrobky prvního císaře byli především dělníci a vězni spojení s gigantickým stavebním projektem. Je proto důležité tyto skupiny nezaměňovat.

Společně ale ukazují něco podstatného o archeologii. Velkolepé civilizace po sobě nezanechaly jen paláce, bronzové nádoby, nefrit a terakotové armády. Zanechaly také ostatky lidí, kteří stáli na opačném konci tehdejší mocenské hierarchie. A někdy právě jejich kosti vypovídají o dávné společnosti více než poklady uložené vedle nich.



Zdroje: 1. Academia Sinica – The Ruins of Yin: Human Sacrifice⁠Journal of Anthropological Archaeology – Sacrificial victims at Yinxu⁠; 2. Henan Provincial Government – Tomb of Fu Hao⁠; 3. Cambridge University Press – Archaeology of the First Emperor’s Necropolis⁠; 4. Scientific Reports – Prisoners and workers at the Mausoleum of Qin Shi Huang⁠