Strana AfD se připravuje na spor, který může být pro budoucnost Evropské unie podstatnější než další debata o německém odchodu. Interní strategický dokument, který získala agentura Reuters, navrhuje přepsat evropské smlouvy a proměnit EU ve volnější svaz suverénních států. Referendum o členství Německa v Unii by přišlo na řadu až tehdy, pokud by pokus o takovou přestavbu selhal.

Pro AfD je to významný posun. Strana vznikla v roce 2013 především jako odpověď na dluhovou krizi eurozóny a odpor proti evropským záchranným mechanismům. Její základní program stále počítá s možností odchodu Německa z EU, pokud nebude možné prosadit zásadní reformu, a volební program pro spolkové volby v roce 2025 jde ještě dál: výslovně požaduje vystoupení Německa ze systému eura.

Dexit se přesouvá z první linie do zálohy

Nový strategický materiál tuto logiku mění. Jeho autoři z Evropského parlamentu, Spolkového sněmu a zemských parlamentů chtějí nejprve otevřít evropské smlouvy a vrátit část pravomocí členským státům. Dokument počítá například s národními výjimkami v migrační a fiskální politice nebo u společného evropského dluhu. Samotné euro už přitom zásadně neodmítá.


AfD odmítá, že by šlo o programový obrat. Peter Boehringer, evropský mluvčí poslaneckého klubu a dlouholetý kritik eura, tvrdí, že jde pouze o plán, jak uskutečnit již existující politické cíle strany. To je důležitá hranice: dokument zatím není oficiálním programem a případnou změnu by musel schválit stranický sjezd v roce 2027.

Rozdíl mezi oběma přístupy je přesto těžké přehlédnout. Jedna věc je požadovat vystoupení Německa z eura a připouštět odchod z EU. Druhá je postavit hlavní strategii na dlouhodobém boji o změnu Unie zevnitř a odchod ponechat až jako poslední možnost.

AfD už neřeší jen protest, ale také moc

Načasování změny je politicky nejzajímavější. AfD už není stranou, která by mohla počítat pouze s rolí hlasité opozice. Ve spolkových volbách v roce 2025 skončila druhá a její vedení otevřeně deklaruje ambici dostat se do spolkové vlády do roku 2029. Zatím proti tomu stojí odmítání spolupráce ze strany ostatních hlavních německých stran.


I proto nový dokument otevírá otázku, zda AfD nezačíná upravovat některé své nejtvrdší požadavky, aby byla schopna jednou nejen protestovat proti evropskému uspořádání, ale také reálně prosazovat jeho změnu z vládních pozic. Opatrnější tón je patrný i u spolupředsedkyně Alice Weidelové. V srpnovém rozhovoru pro ZDF označila euro za „měkkou měnu“ a tvrdě kritizovala jeho fungování, explicitní požadavek na okamžité vystoupení Německa z měnové unie ale nevyslovila.


Pokud by AfD skutečně přesunula důraz od Dexitu k přestavbě Unie, její politika by se přiblížila širšímu evropskému proudu stran požadujících větší suverenitu členských států, omezení společného zadlužování, tvrdší migrační politiku a menší prostor pro další centralizaci. Spor o Evropu by se tím neposouval mezi prosté „zůstat“ a „odejít“, ale dovnitř samotných evropských institucí.

Pro Českou republiku by taková změna nebyla vzdáleným německým sporem. Německo je největší český obchodní partner a rozhodující politická i ekonomická síla EU. Jakýkoli zásadní německý tlak na přepis evropských smluv, fiskálních pravidel, migrace nebo společného dluhu by se přímo dotkl také Prahy.

AfD tedy možná necouvá ze svého odporu k dnešní podobě Evropské unie. Mění se spíše způsob vedení boje. Místo hesla odejít se objevuje ambicióznější plán: zůstat, získat moc a pokusit se Evropskou unii přestavět zevnitř.



Zdroje: 1. AfD – Volební program pro spolkové volby 2025⁠; 2. Reuters – Germany’s AfD weighs shift from anti-EU roots, strategy paper shows⁠; 3. AfD – Základní program strany⁠; 4. ZDF – Sommerinterview s Alice Weidelovou, 23. srpna 2026⁠