Francouzská politika se stále více soustřeďuje na otázku, kdo zaplatí obnovu životní úrovně a veřejných služeb. Demonstranti požadují dostupnější bydlení, vyšší příjmy a lepší školy. Vláda premiéra Sébastiena Lecornua hledá úspory v parlamentu bez stabilní většiny. Levice a pravice mezitím připravují rozdílné nabídky pro prezidentské volby v roce 2027.

Protesty, které začaly nespokojeností studentů s podmínkami ve školství, přerostly v širší mobilizaci proti životním nákladům a stavu veřejných služeb. Dne 5. listopadu vyšly do ulic statisíce lidí. Ve stejném týdnu poslanci odmítli příjmovou část návrhu rozpočtu na rok 2027. Sociální tlak tak doprovází neschopnost politických táborů dohodnout se na financování státu.

Vláda 4. listopadu potvrdila odhad letošního schodku veřejných financí na 5,4 procenta hrubého domácího produktu. Při předložení rozpočtu počítala pro rok 2026 s růstem ekonomiky o pouhého půl procenta a veřejným dluhem ve výši 119,3 procenta HDP. Jde o prognózy, nikoli konečné výsledky roku. Francouzský problém nelze zúžit na neochotu obyvatel přijmout reformy. Stát po nich požaduje další úsilí v době, kdy část společnosti pociťuje zhoršování služeb a tlak na rodinné rozpočty. Současně rostou náklady na obsluhu dluhu, které omezují prostor pro jiné výdaje.


Levice chce posílit příjmy a více zdanit majetek

Nepoddajná Francie Jeana-Luca Mélenchona staví na rychlém zvýšení příjmů, dřívějším odchodu do důchodu, regulaci cen a silnějším zdanění majetku. Její říjnový návrh požaduje zvýšení minimální mzdy, automatické přizpůsobování mezd růstu cen a vyšší minimální zabezpečení seniorů.

Oslovuje tím především lidi, kteří nevěří, že se hospodářské zlepšení samo promítne do jejich peněženek. Vyšší příjmy mohou podpořit spotřebu. Výsledek však závisí na financování, reakci zaměstnavatelů a dopadu na ceny. Odhadované výnosy nových daní nelze předem považovat za jisté.

Socialisté kombinují podporu čistých příjmů zaměstnanců s investicemi do škol, nemocnic a bydlení. Financování hledají ve zdanění velmi vysokého majetku a dědictví, digitálních firem, omezení daňových výjimek a potírání úniků.

Place publique Raphaëla Glucksmanna přidává důraz na obnovu důvěry v demokratické instituce. V návrzích zveřejněných 3. listopadu spojuje vzdělávání, kupní sílu a bydlení s právem demonstrovat i bezpečností osob a majetku. Snaží se oslovit občany požadující sociální změnu, kteří současně odmítají násilí.


Ekologové zdůrazňují kvalitu práce, zdraví zaměstnanců a klimatickou odolnost. Jejich listopadové návrhy zahrnují lepší odměňování, ochranu pracovníků při extrémním počasí a větší vliv zaměstnanců na rozhodování podniků. Politickou příležitostí je propojit ekologii s každodenním životem. Překážkou zůstává obava části veřejnosti z dalších nákladů přechodu k jinému hospodářskému modelu.

Pravice nabízí práci a pořádek, sliby však potřebují většinu

Republikáni prosazují podporu podnikání, omezení závislosti na dávkách, změny pojištění v nezaměstnanosti a méně regulací. Bruno Retailleau připojuje tvrdší migrační politiku, důraz na asimilaci a širší využití referend. Oslovuje voliče, kteří hospodářské potíže spojují s oslabenou autoritou státu.


Spojení sociální ochrany a rozpočtové přísnosti je jeho hlavním testem. Úspory z reorganizace institucí či změn migrační politiky nejsou automaticky dostupné. Snížení příspěvku do EU by navíc vyžadovalo řešit evropské závazky. Stranický výpočet proto není nezávislým potvrzením, že plán přinese slibované výsledky. Napříč politickými směry se opakují mzdy, důchody, bydlení, školy, energie a bezpečnost. Liší se především rozdělení nákladů. Levice je chce více přenést na majetek a vysoké příjmy. Liberálnější pravice sází na práci a omezení výdajů. Národovecká pravice slibuje přednostní ochranu vlastních občanů a obnovení státní kontroly.

Pro Francii se rýsují tři scénáře. Rozpočtový kompromis může přinést dílčí úlevy a postupné ozdravování. Pokračující blokáda může prohlubovat nedůvěru a podporu radikálnějších řešení. Výrazný volební obrat pak může otevřít střet mezi novými sliby, možnostmi státní pokladny a evropskými pravidly. Rozhodující nebude pouze výsledek prezidentské volby, ale také schopnost vytvořit parlamentní podporu pro konkrétní opatření. Francie dnes netrpí nedostatkem politických nabídek. Chybí jí přesvědčivá a prosaditelná dohoda o tom, kdo ponese náklady změny a kdy se mají dostavit její výsledky.



Zdroje: 1. Francouzská vláda – rozpočtový výhled potvrzený; 2. Euronews – listopadové protesty a spor o rozpočet⁠; 3. LFI – návrhy zvýšení mezd a důchodů⁠; 4. Socialistická strana – priority pro rozpočet 2027⁠; 5. Place publique – návrhy řešení sociální krize⁠; 6. Ekologové – listopadové návrhy v oblasti práce⁠; 7. Republikáni – hospodářské a sociální návrhy⁠; 8. Bruno Retailleau – programové návrhy⁠; 9. Euronews – programové návrhy Édouarda Philippa⁠; 10. Le Monde – rozpočtový plán Národního sdružení⁠; 11. Public Sénat – Glucksmannovo vítězství v primárkách⁠