Politika

Velikost textu:

Pražané už nevolí jen strany. Volí i budoucí koalice

Hnutí ANO a STAN jsou podle nejnovějšího průzkumu téměř vyrovnané. Ještě důležitější ale je, že strany už před volbami kreslí hranice budoucích koalic.

Ilustrační foto

8.září 2026 - 06:30

Nový průzkum agentury Median měsíc před komunálními volbami nabízí na první pohled jednoduchou zprávu: ANO má 23,3 procenta a STAN 22,6 procenta. Rozdíl sedmi desetin procentního bodu je však příliš malý na to, aby bylo rozumné stavět analýzu na tom, kdo právě „vede“. Mnohem podstatnější je, co se děje za těmito čísly. STAN se z nejslabšího člena současné magistrátní koalice dostal téměř na úroveň nejsilnějšího hráče. Spolu pro Prahu, které tvoří ODS a TOP 09, má podle Medianu 13,9 procenta, Praha sobě 12,9 a Piráti 10,8 procenta. SPD s partnery je na 5,4 procenta a Motoristé přesně na pěti procentech.

Průzkum tak neukazuje pouze možné nové pořadí stran. Ukazuje především přeskupování sil uvnitř prostoru, z něhož může po volbách vzniknout vedení Prahy. Do hry navíc vstupuje skutečnost, kterou volební procenta sama nevysvětlí: některé strany už nyní říkají, s kým chtějí vládnout a s kým nikoli.

STAN se může stát nejsilnějším hráčem budoucí koalice

Ve volbách v roce 2022 získal STAN v Praze jen 7,77 procenta hlasů a pět mandátů. Pokud by se nyní skutečně přiblížil dvaceti procentům, nešlo by o běžné posílení, ale o zásadní změnu pražské politické hierarchie. Petr Hlaváček by přestal být představitelem menšího koaličního partnera a stal by se reálným uchazečem o primátorskou funkci. Navíc má STAN výhodu širokého koaličního potenciálu. Spolupráci s ním si dokážou představit Spolu, Piráti i Praha sobě.

To vytváří problém zejména Tomáši Portlíkovi. Kandidát Spolu na primátora ještě 1. září prohlásil, že za úspěch považuje výsledek nad 25 procent. Median jeho kandidátce nyní naměřil 13,9 procenta. Přímé srovnání s vítěznými 24,72 procenta Spolu z roku 2022 samozřejmě není úplné, protože tehdejší koalici tvořila také KDU-ČSL. Ani tato korekce však nemění základní otázku: pokud STAN výrazně předstihne Spolu, proč by měl automaticky přenechat Portlíkovi primátorské křeslo? Tady může být skutečný význam průzkumu. Ne v těsném souboji ANO se STAN, ale v možnosti, že se mění nejsilnější hráč uvnitř politického prostoru schopného vytvořit většinu bez ANO.

Strany už předem říkají, komu hlas pomůže

Pražští Piráti v srpnu schválili povolební strategii, která odmítá koaliční spolupráci s ANO i s extremistickými a nedemokratickými stranami. Tereza Nislerová už dříve označila za ideální spolupráci Pirátů, STAN a Prahy sobě. Také Praha sobě vymezuje svůj povolební prostor poměrně jasně. Adam Scheinherr odmítá spolupráci s SPD a Motoristy a kvůli jejich celostátnímu spojení rovněž s ANO. Za přirozené partnery považuje zejména Piráty a STAN. Tomáš Portlík naopak nechává dveře otevřenější. Nechce se před volbami pevně svázat s konkrétními stranami a hovoří spíše o jednotlivých politicích, s nimiž by dokázal spolupracovat. Jmenuje lidi ze STAN, Prahy sobě, Pirátů i ANO. Z hlediska povolebního vyjednávání je to pragmatické. Z hlediska voliče je ale jeho nabídka méně čitelná.

Psali jsme: Utratit více není umění. Zeman chce prověřit výdaje na zbrojení

Tady se mění význam hlasování. Volič Pirátů nebo Prahy sobě už dnes poměrně dobře ví nejen to, jaký program podporuje, ale také proti komu jeho hlas pravděpodobně směřuje a s kým může jeho strana po volbách vládnout. Program jednotlivé strany tím neztrácí význam. Přestává ale být jedinou věcí, o níž se rozhoduje. Pokud Piráti, STAN a Praha sobě nakonec usednou ve stejné koalici, hlas pro jednu z těchto stran bude především určovat, která z nich bude mít v této koalici větší sílu, více resortů a větší vliv na koaliční smlouvu. To už je podstatně jiná volba než prosté rozhodování mezi jednotlivými programy.

O skutečném programu Prahy se rozhodne až po volbách

Proto může být zavádějící dívat se na pražské volby pouze jako na závod ANO, STAN, Spolu, Pirátů a Prahy sobě. Pokud se strany předem vymezují vůči možným partnerům, vznikají ještě před hlasováním faktické koaliční prostory. Volič pak nevybírá pouze jednu kandidátku. Nepřímo rozhoduje i o síle určitého budoucího uspořádání. A zde vzniká nepříjemná otázka pro volební kampaně.

Jestliže strana tvrdí, že chce po volbách vládnout například se dvěma konkrétními partnery, měl by volič při rozhodování číst jen její program? Nebo by si měl přečíst i programy stran, s nimiž se jeho hlas po volbách pravděpodobně spojí? Skutečným programem příštího vedení Prahy totiž nebude program vítězné kandidátky. Bude jím koaliční smlouva, tedy kompromis několika stran, z něhož může část předvolebních slibů zmizet hned během povolebního vyjednávání.

Síla jednotlivých partnerů je proto tak důležitá. Pokud by měl STAN kolem 22 procent a Piráti kolem jedenácti, bude výsledná koalice politicky jiná, než kdyby bylo jejich pořadí obrácené, přestože ji mohou tvořit stejné strany. ANO přitom může volby vyhrát a přesto zůstat mimo vedení města. Pro získání většiny je potřeba nejméně 33 hlasů v pětašedesátičlenném zastupitelstvu. O výsledku proto nemusí rozhodnout první místo, ale schopnost vytvořit většinu. Ještě větší nejistotu přinášejí SPD a Motoristé, které Median naměřil těsně kolem pětiprocentní hranice. Jejich vstup či nevstup do zastupitelstva může výrazně změnit rozdělení mandátů.

Pražské volby se tak začínají měnit. Stále méně jde pouze o otázku, která strana získá nejvíce hlasů. Stále více půjde o to, který blok bude schopen sestavit většinu a kdo v něm bude nejsilnější. Voliči tedy letos možná nebudou rozhodovat jen o tom, kdo bude v příští koalici. Budou především rozhodovat o tom, kdo v ní bude diktovat podmínky.

(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: x)

Zdroje: 1. Exkluzivní průzkum Medianu měsíc před volbami⁠; 2. iROZHLAS – Kdo koho vylučuje a kdo s kým chce vládnout pražskému magistrátu⁠; 3. Piráti Praha – Pražští Piráti schválili povolební strategii⁠; 4. ODS – Tomáš Portlík: Svěřit Pirátům dopravu byla chyba⁠