Poprvé od pádu režimu rodiny Asadů vynesl syrský soud rozsudek nad mužem, který zemi vládl téměř čtvrt století. Bývalý prezident Bašár Asad byl v úterý v Damašku v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti za zločiny spáchané během konfliktu, který od roku 2011 připravil o život statisíce lidí. Stejný trest dostali jeho bratr Máhir Asad a někdejší bezpečnostní představitel Atíf Nadžíb. 

Rozsudek má pro část syrské společnosti mimořádnou symbolickou sílu. Soud uznal Bašára Asada vinným mimo jiné z úmyslného zabíjení, mučení, svévolného zatýkání a zločinů proti lidskosti. Jednání bylo přenášeno státní televizí a před soudní budovou v Damašku se shromáždili lidé očekávající verdikt. 


První rozsudek po více než půlstoletí vlády jedné rodiny

Proces má historický rozměr. Asadova rodina ovládala Sýrii více než pět desetiletí. Háfiz Asad se stal prezidentem v roce 1971 a po jeho smrti převzal moc v roce 2000 jeho syn Bašár. Režim se opíral o armádu, bezpečnostní aparát a rozsáhlou síť zpravodajských služeb. Zlom přišel v roce 2011.

Jedním z bezprostředních impulzů povstání byly události v jihosyrské Dará, kde bezpečnostní složky zadržely mladé lidi kvůli protivládním nápisům. Případ vyvolal protesty, které režim násilně potlačil. Následná eskalace se stala jedním ze spouštěčů konfliktu, který postupně přerostl v občanskou válku. 

Právě proto má zvláštní význam, že mezi nyní odsouzenými je Atíf Nadžíb, někdejší šéf místní politické bezpečnosti v Dará. Byl zadržen syrskými bezpečnostními složkami už počátkem roku 2025 a jako jediný z hlavních obžalovaných stanul nyní před soudem osobně. Má právo se proti rozsudku odvolat. 

Bašár a Máhir Asadovi jsou naproti tomu v Rusku. Po zhroucení režimu v prosinci 2024 uprchli do Moskvy, kde Bašár Asad a jeho rodina získali azyl. Nové syrské vedení požaduje jejich vydání. Právě zde se právní rozsudek střetává s geopolitickou realitou.

Dokud Asad zůstává v Rusku, syrský trest smrti má především symbolický a historický význam. Navíc může samotný nejvyšší trest možnost jeho vydání komplikovat. Syrský právník a lidskoprávní aktivista Anwar al-Bunni upozornil, že země mohou odmítat předávat obviněné státu, kde jim hrozí poprava. 


Sýrie potřebuje spravedlnost, která nebude spravedlností vítězů

Mnohem zásadnější otázka proto zní, jakým způsobem bude nová Sýrie vyšetřovat zločiny celé války. Nové úřady už vytvořily Národní komisi pro přechodnou spravedlnost a Národní komisi pro pohřešované osoby. Podle dokumentů OSN mají řešit závažná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a přispět k objasnění osudu obětí. Přechodná justice má zahrnovat nejen odpovědnost pachatelů, ale také právo na pravdu, nápravu škod, připomínání obětí a záruky, že se podobné zločiny nebudou opakovat. To je podstatně širší úkol než několik soudních procesů s nejznámějšími představiteli bývalého režimu.

Pro důvěryhodnost nového systému bude zásadní, zda dokáže závažné zločiny posuzovat podle jednotných právních pravidel. OSN už upozorňovala také na otázku odpovědnosti bývalých členů nestátních ozbrojených skupin, kteří byli později začleněni do nové syrské armády. Právě zde vzniká riziko takzvané spravedlnosti vítězů.

Pokud by justice trestala pouze zločiny poraženého režimu a přehlížela závažná provinění lidí spojených s vítěznou stranou, mohla by postupně ztratit důvěryhodnost. Jestliže naopak dokáže posuzovat odpovědnost podle povahy zločinu, nikoliv podle dnešní politické příslušnosti pachatele, může se stát jedním ze základů nového státu. Problematickým signálem je z tohoto pohledu trest smrti. 

Pro mnoho obětí bývalého režimu představuje pochopitelně nejsilnější možné odsouzení lidí odpovědných za jejich utrpení. Human Rights Watch však po úterním rozsudku připomněla, že trest smrti odmítá i v tomto případě, a zdůraznila význam spravedlivého soudního řízení. Podle organizace bude skutečná odpovědnost za zločiny Asadovy éry záviset především na tom, zda Sýrie vybuduje trvalý a důvěryhodný systém justice. 


Asad už není jen syrským případem

Odpovědnost za zločiny syrské války se navíc dávno neřeší pouze v Damašku. Evropské soudy už před pádem Asadova režimu využívaly princip univerzální jurisdikce k vyšetřování závažných zločinů spáchaných v Sýrii. Zvláštní význam má Francie, kde se justice zabývala také přímo Bašárem Asadem.

V listopadu 2023 na něj francouzští vyšetřující soudci vydali zatykač v souvislosti s chemickými útoky z roku 2013. Francouzský Kasační soud jej však v červenci 2025 zrušil, protože Asad byl v okamžiku vydání zatykače stále úřadující hlavou cizího státu a podle mezinárodního práva se na něj vztahovala osobní imunita. Rozhodnutí ale současně přineslo důležitý právní posun. 

Kasační soud uvedl, že osobní imunita hlavy státu je pouze dočasná a končí s výkonem funkce. Bývalí prezidenti mohou být za určitých podmínek stíháni zahraničními soudy za genocidu, válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti. Soud proto výslovně připustil, že po Asadově pádu může být vydán nový zatykač. Agentura Reuters nyní zároveň uvádí, že Asad ve Francii čelí zatykači v souvislosti s bombardováním tiskového centra v Homsu v roce 2012. 

Případ bývalého syrského prezidenta tak získává několik právních rovin současně. Jednu představují syrské soudy, druhou zahraniční justice a třetí otázka, zda se někdy podaří Asada dostat z Ruska před soud.

Úterní rozsudek proto není začátkem snahy o právní vyrovnání se syrskou válkou. Spíše mění její centrum. Trestní odpovědnost nejvyšších představitelů bývalého režimu nyní začínají řešit také samotné syrské soudy. To může být zásadní změna, protože spravedlnost vykonávaná přímo v zemi, kde byly zločiny spáchány, má pro oběti a společnost jiný význam než rozsudky zahraničních soudů.


Bašár Asad může zůstat v Rusku a syrský rozsudek nad ním nemusí být nikdy vykonán. Pro oběti jeho režimu má přesto význam, že syrský soud poprvé formálně uznal bývalého prezidenta vinným ze závažných zločinů. Pro budoucnost země však bude důležitější něco jiného.

Sýrie musí rozhodnout, zda po desetiletích autoritářské vlády a čtrnácti letech války vybuduje systém, v němž bude justice nezávislá na tom, kdo právě drží moc. Pokud se jí to podaří, může se proces s Asadem stát jedním z prvních viditelných kroků skutečné přechodné spravedlnosti. Pokud ne, zůstane především historicky významným rozsudkem nad poraženým režimem.



Zdroje: 1. Associated Press – Syrian court sentences Bashar Assad to death in absentia for war crimes⁠; 2. Reuters – Syria sentences absent Bashar al-Assad to death over killings and torture⁠; 3. OHCHR – National Commission on Transitional Justice and National Commission on Missing Persons in Syria⁠; 4. Cour de cassation – Decision on Bashar al-Assad and head-of-state immunity⁠; 5. Cour de cassation – Scope of criminal immunity of foreign leaders and officials⁠