Kdo se chystá stavět rodinný dům nebo rekonstruovat starší nemovitost, může od příštího léta narazit na další zvýšení nákladů. Ministerstvo dopravy připravuje výrazné zdražení mýtného pro nákladní vozidla, které se podle dopravců a stavebních firem promítne do cen přepravy materiálu. Největší dopady se očekávají u stavebnin, jejichž doprava tvoří významnou část výsledné ceny. Zatímco vláda argumentuje potřebou získat více peněz na silnice a omezit tranzitní dopravu, podnikatelé upozorňují, že vyšší náklady nakonec zaplatí především zákazníci.

Návrh ministerstva počítá s účinností od 1. července 2027. V nejrozšířenější kategorii kamionů nad 12 tun mají sazby na dálnicích vzrůst o 18,5 procenta, na silnicích první třídy dokonce o 26,6 procenta. Změna se má týkat nákladních vozidel nad 3,5 tuny, nikoli autobusů. Příslušné nařízení vlády bylo odesláno do meziresortního připomínkového řízení a jeho konečná podoba se ještě může změnit.

Ministr dopravy Ivan Bednárik, nominovaný za SPD, očekává, že nové sazby přinesou v druhé polovině příštího roku přibližně 1,6 miliardy korun navíc. V dalších letech by se roční výnos mohl zvýšit zhruba o čtyři miliardy korun. Peníze mají směřovat do Státního fondu dopravní infrastruktury, který financuje výstavbu, opravy a údržbu silnic a dálnic.

Ministr chce omezit levný tranzit. Dopravci vidí problém jinde

Ministerstvo zdůvodňuje připravované zvýšení tím, že Česká republika má v porovnání s některými sousedními státy příliš nízké sazby mýtného. To podle Bednárika motivuje zahraniční dopravce, aby si při plánování tras vybírali české dálnice a silnice, přestože by mohli využít jiné spojení. Vyšší poplatky mají tuto cenovou výhodu omezit a současně zajistit větší příspěvek těžkých vozidel na údržbu dopravní infrastruktury.


Srovnání se sousedními státy však není tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát. Podle údajů ministerstva platí pětinápravový kamion emisní třídy Euro 6 v Česku přibližně 5,96 koruny za kilometr, zatímco v Rakousku 13,96 koruny, v Německu 8,42 koruny a na Slovensku 6,48 koruny. V Polsku je ovšem odpovídající sazba nižší, přibližně 3,14 koruny. Po navrhovaném zdražení by česká sazba dosahovala zhruba 7,07 koruny za kilometr.

Dopravci namítají, že zdražení nedopadne pouze na zahraniční kamiony. Vyšší sazby na silnicích první třídy totiž zasáhnou také vnitrostátní přepravu, bez níž se neobejde zásobování obchodů, průmyslových podniků ani stavenišť. Právě zde vidí zásadní slabinu návrhu. Zahraniční tranzit využívá především dálniční síť, zatímco tuzemští dopravci potřebují pravidelně jezdit také po silnicích nižších kategorií.

Dopravce Josef Chuchlík v rozhovoru pro MF DNES upozornil, že výraznější zvýšení sazeb na silnicích první třídy může působit jako dodatečné zatížení domácího trhu. Podle jeho argumentace stát sice deklaruje snahu omezit mezinárodní tranzit, zároveň však podstatně zdražuje přepravu zboží mezi českými městy a regiony. Náklady tak nepocítí pouze velké logistické společnosti, ale také menší firmy závislé na pravidelných dodávkách.

Nejdražší mohou být kilometry se stavebním materiálem

Zatímco u některých potravin a drobného spotřebního zboží se vyšší přepravní náklady rozpočítají mezi tisíce jednotlivých výrobků, u stavebnictví je situace odlišná. Písek, štěrk, betonové výrobky, cihly nebo další těžké materiály mají vysokou hmotnost a jejich přeprava může tvořit významnou část konečné ceny. Zdražení každého kilometru se proto může projevit mnohem citelněji než například při přepravě elektroniky nebo lehkého průmyslového zboží.


Přesný dopad na cenu konkrétního domu zatím nelze spolehlivě vyčíslit. Záleží na použitém materiálu, délce přepravních tras, podílu zpoplatněných komunikací i na tom, jakou část zvýšených nákladů dopravci přenesou na zákazníky. Samotné zvýšení mýtného o více než čtvrtinu proto neznamená, že by o stejné procento zdražila celá stavba. Výsledné navýšení může být podstatně menší, přesto představuje další položku v rozpočtu, který je už dnes pro řadu domácností obtížně dostupný.

Na možné zdražení upozorňuje také sdružení silničních dopravců ČESMAD Bohemia. Jeho generální tajemník Vojtěch Hromíř připomněl, že mýtné v posledních třech letech vzrostlo přibližně o třetinu. Další zvýšení podle něj znamená pokračování nákladového tlaku na dopravní společnosti, které budou muset nové sazby zohlednit při stanovování cen svých služeb. Tyto náklady se následně mohou přenést na výrobce, obchodníky a konečné spotřebitele.

Problém se přitom neomezuje pouze na stavebnictví. Nákladní doprava je součástí prakticky každého výrobního a obchodního řetězce. Kamiony zásobují supermarkety, rozvážejí zemědělské produkty, přivážejí suroviny do továren a zajišťují přepravu hotových výrobků. U jednotlivého kusu zboží může být dopad zanedbatelný, v součtu však vyšší náklady představují další tlak na ceny v celé ekonomice.

Čtyři miliardy navíc. Kdo je nakonec zaplatí?

Ministerstvo dopravy zdůrazňuje, že vyšší výběr mýtného pomůže financovat silniční infrastrukturu. Jen za loňský rok dopravci na mýtném zaplatili rekordních 19,1 miliardy korun, což představovalo meziroční nárůst o 11,3 procenta. Další miliardy mají podle resortu umožnit pokračování investic do dálnic, oprav komunikací a jejich údržby.


Ekonomický dopad však nelze posuzovat pouze podle příjmů státního fondu. Pokud se vyšší náklady přepravy promítnou do cen stavebních prací a zboží, část finanční zátěže se nepřímo přenese na domácnosti a podniky. Stát tedy sice vybere více peněz od provozovatelů nákladních vozidel, ale dopravci budou usilovat o jejich zahrnutí do svých obchodních cen.

Zvláštní pozornost si zaslouží také načasování změny. Česká ekonomika podle listopadové prognózy ministerstva financí v roce 2027 poroste o 2,5 procenta. Oživení mají podpořit spotřeba domácností a investice, přičemž vláda současně deklaruje snahu zlepšit dostupnost bydlení a urychlit stavební řízení. Vyšší přepravní náklady však mohou působit opačným směrem, zejména u projektů citlivých na cenu stavebního materiálu.

Ministerstvo pro místní rozvoj přitom připravuje změny stavebního práva, které mají povolování staveb zjednodušit a zrychlit. Od roku 2027 se mají postupně zavádět nové postupy a organizační uspořádání stavební správy. Pokud však současně porostou náklady na dopravu materiálu, může část přínosu rychlejšího povolování oslabit dražší samotná realizace.

Před vládou tak stojí otázka, jak skloubit dva legitimní cíle. Na jedné straně potřebuje financovat dopravní infrastrukturu a zajistit, aby se těžká nákladní doprava přiměřeně podílela na nákladech jejího provozu. Na straně druhé chce podporovat výstavbu, dostupnější bydlení a konkurenceschopnost domácích podniků. Vyšší mýtné může prvnímu cíli pomoci, zatímco u druhého vyvolává pochybnosti.

Návrh zatím není definitivně schválený a v připomínkovém řízení mohou zaznít požadavky na jeho úpravu. Pro dopravce, stavební firmy i domácnosti plánující výstavbu však představuje jasný signál, že přeprava těžkého materiálu může od příštího léta podražit. Vláda chce získat miliardy na silnice. O kolik kvůli tomu nakonec vzroste účet za nový dům, ukáže až podoba schválených sazeb a reakce dopravního trhu.



Zdroje: 1. https://www.hlidacstatu.cz/data/DetailText/veklep/KORNDZ2G83Q5; 2. https://mf.gov.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2026/ekonomika-by-v-roce-2027-mela-rust-o-2-5-65660; 3. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zvyseni-mytneho-zdrazovani-staveb-transport-kamiony.A261106_183645_domaci_krou