Svátek má: Igor

Zprávy

Velikost textu:

Dopad ruské plynové krize na budoucnost Evropy

Dopad ruské plynové krize na budoucnost Evropy

Existují značné rozdíly ve schopnosti zemí EU vyrovnat se s přerušením ruského dovozu energie, zejména s blížící se zimou. Tato zkouška doslova posiluje pozici Ruska a následně tak či onak vyvíjí tlak na evropské země. EU se chce oddělit od ruského dovozu energie.

Ilustrační foto
17. srpna 2022 - 07:20

Evropa získává asi 40 % zemního plynu a asi 27 % ropy z Ruska. Proměnlivá závislost Evropanů na ruském plynu a ropě však zůstává hlavní překážkou společného evropského postoje k této otázce. Totéž platí pro míru závislosti některých zemí na plynu nebo ropě., píše v komentáři Dr.Salem Alketbi.

Jinými slovy, pokud země jako Německo říká, že je připravena vzdát se ruské ropy, ale potřebuje ještě čas, aby se úplně vzdala plynu, je implicitně ovlivněna ruským tlakem, aby tak učinila. Spojené království ze své strany oznámilo, že do konce roku ukončí dovoz ruské ropy.

Evropská unie oznámila, že sníží svou závislost na dovozu ruského plynu o dvě třetiny. Provádění v praxi však stále závisí na složitých úvahách a postupech.

Bulharsko, nový člen EU a jedna z jejích nejchudších ekonomik, je z 90 % závislé na dodávkách ruského plynu. Nedávno oznámilo, že plánuje jednat s ruským energetickým gigantem Gazprom o obnovení dodávek zemního plynu, pokud nenajde jiný zdroj.

Zdůraznilo, že nákup ruského plynu neznamená odchod z Evropské unie. Bulharský ministr energetiky řekl, že není ten typ ministra, který by nechal obyvatelstvo země v zimě zamrznout, a zopakoval, že země bude dodržovat evropská pravidla pro nákup ruského plynu.

Moskva však kategoricky odmítá prodávat, s výjimkou těch, kteří platí v rublech.

Soudě podle bulharského příkladu se očekává, že energetická krize, která v Evropě pravděpodobně příští zimu zesílí, povede k rozkolu v evropských pozicích, což Rusku umožní ovlivňovat určité země a tlačit na Ukrajinu, aby udělala ústupky k ukončení války.

Celkově lakmusový papírek pro Evropu začne v listopadu, kdy vstoupí v platnost sankce EU na vývoz ruské ropy. Řeči o energetické krizi v Evropě již nejsou pouhou spekulací, ale realitou. Už nás nezajímá, zda dojde ke krizi nebo ne, ale jak daleko dopady budou.

Rusko již zastavilo dodávky plynu do Polska, Bulharska, Finska, Nizozemska a Dánska, zemí, které odmítly platit za plyn v rublech. Není pochyb o tom, že zhoršující se energetická krize v Evropě je největší zkouškou principů evropské jednoty.

Členové Unie musí projevit solidaritu, aby zmírnili negativní dopady této krize, spíše než jednat samostatně. Tato krize přichází krátce po šoku z pandemie koronaviru – EU byla tvrdě zasažena, dokud se nevzpamatovala a nesjednotila.

[BANNER

Dokud ambiciózní plán EU ve výši 300 miliard eur na snížení závislosti na ruských dodávkách fosilních paliv nevstoupí v platnost a investice do obnovení rovnováhy trhu směrem k novým zdrojům energie nepřinesou své ovoce, budou muset evropské země udělat hodně, aby blok nečelil této bouři.

Obavy Evropy z toho, co se děje na Ukrajině, má jistě také velký dopad na zahraničněpolitická rozhodnutí většiny členských států, zejména těch, které sousedí s Ruskem a jsou mu blízké. Členové EU se pravděpodobně neodtrhnou kvůli ruské plynové krizi a touze vrátit se ke spolupráci s Moskvou.

To však nepřehlíží dopad vnitroevropských neshod o tom, jak sdílet břemeno energetické krize a jak se s ní vypořádat, zejména pokud jde o snížení spotřeby, zmírnění dopadu krize na hospodářský růst a důsledky to vše na popularitě evropských stran a politiků.

Celkově je v této fázi nepravděpodobné, že krize nakonec povede k rozpadu Evropské unie nebo vystoupení některých jejích členů.

Její dopad by se dal shrnout do hlubokých neshod mezi Severem a Jihem ohledně rozdělení zátěže a odpovědnosti vyplývajících z krize.

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)