Svátek má: Romana

Komentáře

Mezi Letnou a Národní

V okamžiku, kdy píšu tyto řádky, zbývá do „oslav“ 17. listopadu na Národní třídě ještě pár hodin. To mi ovšem nebrání již předem zaujmout k dění na „Národní“ postoj, neboť není nic věšteckého na odhadu, že vše se tam odehraje stejně jako minulá léta.


Záměrně jsem slovo oslavy napsal v uvozovkách. To, co se v tento den už po léta a léta děje na Národní třídě, je vším, jen ne vzpomínkou na protinacistickou studentskou demonstraci z podzimu 1939, připomenutím studentských obětí tohoto odvážného vzepětí či uvědoměním si nacistické brutality nad osudem českého vysokého školství. Ničím takovým státní svátek 17. listopadu v naší zemi již dlouhá léta není.

Není ani důstojnou vzpomínkou na události 17. listopadu 1989 a zamyšlením se nad cestou k demokratickému a protržnímu uspořádání Československa po tomto datu. 

17. listopad je ukradeným svátkem, „zprivatizovaným“ těmi „správnými“. Není o minulosti či budoucnosti České republiky. Je platformou pro mávání vlajkami Evropské unie nad hlavami účastníků, je příležitostí namísto naší národní vlajky vyvěšovat vlajku ukrajinskou, je dnem vykládaným jako oslava „bájné“ občanské společnosti, která ovšem bedlivě střeží kdo, kdy a jak smí položit květiny na Národní či zapálit tam svíčku.

Letošek nebude jiný. Bude protipólem toho, čím by být měl. Snad bude ve své vnitřní nenávisti k čemukoliv jinému než tomu, co „strážci odkazu“ sami považují za oficiální výklad „Listopadu 89“, ještě agresivnější poté, co proběhla nedělní demonstrace na Letné.


A demonstraci na Letné, příčinám i možným důsledkům, se věnujme zevrubněji než stereotypně otřepanému fádnímu běsnění samozvaných majitelů výkladu státního svátku 17. listopadu na Národní a jim spřízněných nevládních a neziskových organizací s podporou veřejnoprávních médií.

Na Letnou prý přišlo až 400 000 demonstrantů. S tímto odhadem není třeba polemizovat. Otázka totiž stojí jinak: kdo či co je ona síla, schopná mobilizovat, zorganizovat a financovat tak mohutný protivládní protest. Kdo za tím vším stojí, neboť nepochybně to není jen těch pár mediálně známých tváří? Jaké jsou jejich skutečné motivace? „Letnou“ to přece skončit nemá. To by při tak velké účasti bylo asi málo. A jsou to vůbec jenom lidé z České republiky? Kdo jsou a proč to dělají? Čeho chtějí dosáhnout organizátoři, o nichž nevíme nic, kromě toho, že nikdo z nich neprošel svobodnými volbami a nemá tedy žádný mandát k prosazení svých, evidentně politických požadavků?

Tyto otázky by měly být osou našich úvah nad nedělní „Letnou“. 

Jedno je totiž jisté – byla svolána a organizována zručnými profesionálními revolucionáři, jejichž smyslem činění je vytvářet a udržovat revoluční náladu. Šikovně si k tomu tentokrát vybrali téma s názvem „4.36“ (jako odkaz na čas protlačení vládního zákona o financování veřejnoprávních médií). „Spor o poplatky“ obratně přeformátovali ve spor o boj za svobodu slova a od toho už byl jenom krůček k boji za demokracii v naší zemi. Témata chytlavě burcující. 

Ti, kteří přišli na „Letnou“ vyjádřit svoji podporu „koncesionářskému“ financování veřejnoprávních médií, se tak vědomě i nevědomě účastnili boje o získání politického vlivu mimo parlamentní volby. Pokud tedy mnozí přišli „bojovat“ za demokracii, účastnili se naopak akce namířené proti parlamentní demokracii založené na výsledcích svobodných voleb a respektu k nim.

Budiž řečeno otevřeně, že Babišova koaliční vláda řadou svých rozhodnutí i leckdy těžkopádnými způsoby jejich prosazování, šla „Letné“ naproti. Tím významně ulehčila organizátorům jejich práci. Vztek těch, kteří prohráli volby a nejsou ochotni se s tím smířit, našel v akci Miliónu chvilek pro demokracii vhodnou platformu a na Letné prostor, kde mohli svoji zlobu vykřičet. Při pohledu na snímky z demonstrace jsem si vzpomněl na onu tak pravdivou glosu Milana Knížáka tvrdící, že „dav se mýlí vždycky“.  


„Letnou“ ale nepodceňujme. Potvrdila trend přesunu výkonu demokracie od volebních uren a z parlamentních komor do ulic a na náměstí. Ti, kteří se pokoušejí srovnávat „Letnou“ z minulé neděle s onou Letnou konce roku 1989, neodpustitelně manipulují s historií. V roce 1989 šli lidé na Letnou, aby volali po svobodných volbách, po budoucím demokratickém vývoji a přáli si tržní ekonomiku. Nic takového tu tehdy za komunistů nebylo. Dnešní „Letná“ probíhá v prostředí standartní demokracie, ve které mají lidé právo vyjádřit svůj názor ve volbách, mají šanci podnikat a zařizovat si život podle svého. Ani šermování s „občanskou společností“ neobstojí. „Letná“ měla s „procitnutím silné občanské společnosti“, jak to nazval vystupující Tomáš Halík, pramálo společného. 

Byla politickou demonstrací chuti i síly znejistit a rozkymácet stávající politické uspořádání. A jistě ne pokusem poslední. 

O to vážněji bychom měli přemýšlet o letošní „Letné“ v daleko širších souvislostech.


Ivo Strejček
 

Nejde jen o mír na Ukrajině, jde o širší bezpečnostní uspořádání

Nejde jen o mír na Ukrajině, jde o širší bezpečnostní uspořádání

Ivo Strejček 

12.listopad 2026
S letošním listopadem přicházejí dlouho slibované, doufejme pečlivěji a obezřetněji připravované, vícestranné rozhovory o mírovém uspořádání rusko-ukrajinské války.

Hokejový moralismus

Hokejový moralismus

Ivo Strejček 

4.listopad 2026
Zkusme přesněji porozumět podstatě problému, který se tváří, jako by byl jen o hokeji. I proto v posledních dnech zajímá českou sportovní veřejnost.

Německým problémem je Německo kancléře Merze

Německým problémem je Německo kancléře Merze

Ivo Strejček 

7.říjen 2026
Bylo by uvolňující, kdybychom o dnešním Německu mohli napsat něco zajímavého nebo vtipného, co by se nutně nemuselo zabývat tamní aktuální politikou.

Jaderná mocnost se nedráždí

Jaderná mocnost se nedráždí

Ivo Strejček 

5.říjen 2026
V roce 1962 vyšla ve Spojených státech kniha amerického bezpečnostního analytika Herman Kahna „Přemýšlení o nemyslitelném“ (Thinking about the Unthinkable) s pozoruhodnou předmluvou Raymonda Arona.

Takové obyčejné slovo: Válka

Takové obyčejné slovo: Válka

Ivo Strejček 

1.říjen 2026
Začněme dnes inventurou některých titulků z českých médií za poslední týden.

Protržení německých politických hrází

Protržení německých politických hrází

Ivo Strejček 

9.září 2026
Ve svém politickém komentáři z konce letošního srpna s názvem „Náš osudový soused Německo“ jsem mimo jiné napsal: „Zářijové volby ve třech německých spolkových zemích budou o vyjádření odporu voličů vůči letitým politikám vládních stran.“

Obáváte se, že Rusko v nejbližších měsících podnikne agresivní akci proti některé ze zemí NATO?

Ano
transparent.gif transparent.gif
31%
Ne
transparent.gif transparent.gif
39%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
30%