Umělá inteligence měla přinést rychlejší hospodářský růst, vyšší produktivitu a levnější výrobu. Její rozvoj však začíná vytvářet také nové ekonomické problémy. Obrovské investice do datových center, polovodičů a energetické infrastruktury zvyšují poptávku po kapitálu a mohou přispět k dlouhodobě vyšším úrokovým sazbám. Na tento vývoj upozornili představitelé předních centrálních bank během říjnového zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky v Bangkoku. Podle agentury Reuters se tak otevírá otázka, zda se světová ekonomika ještě vrátí k levným penězům, které byly charakteristické pro období po finanční krizi v roce 2008.



Evropa může platit za investiční boom, ze kterého těží jiní

Zvlášť složitá může být situace Evropské unie. Největší investice do infrastruktury umělé inteligence směřují především do Spojených států a některých asijských ekonomik. Evropa se na technologickém rozvoji podílí také, ale současně čelí vysokým cenám energií, potřebě modernizovat průmysl a rostoucím rozpočtovým výdajům. Zdražování kapitálu na světových trzích přitom dopadá i na evropské podniky a vlády bez ohledu na to, kde nové datové centrum vzniká. Evropská ekonomika tak může nést část finančních nákladů technologické revoluce, aniž by získala odpovídající podíl na jejích budoucích výnosech.


Rizika jsou tedy dvojí. Rozsáhlé investice mohou přispívat k dražšímu financování, zatímco případné nenaplnění očekávaných výnosů může způsobit finanční ztráty. Samotná umělá inteligence však není jediným zdrojem těchto tlaků. Významnou roli hrají rovněž zadlužení států, inflace, ceny energií a geopolitické konflikty.

Dražší peníze mohou zasáhnout také českou ekonomiku


ČNB při zářijovém jednání ponechala základní dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 procenta. Současně upozornila, že růst dlouhodobých tržních sazeb již zpřísňuje finanční podmínky. Česká ekonomika tak není vůči změnám na světových kapitálových trzích izolována. Vzniká ekonomický paradox. Umělá inteligence slibuje vyšší produktivitu a nižší výrobní náklady, její zavádění však vyžaduje tak rozsáhlé investice, že může mezitím prodražovat financování ostatních hospodářských činností.

Pokud technologická revoluce skutečně přinese výrazný růst produktivity, mohou její přínosy současné náklady postupně převážit. Jestliže však budou skutečné hospodářské výsledky za očekáváním zaostávat, mohou podnikům i státům zůstat vysoké dluhy a investorům značné ztráty. Rozhodující otázkou proto není pouze to, jak rychle umělá inteligence změní světovou ekonomiku, ale zda její budoucí přínosy dokážou ospravedlnit cenu kapitálu, kterou za technologickou revoluci svět platí již dnes.



Zdroje: 1. Reuters – Central bankers eye higher rates as AI boom fuels scramble for cash; 2. ECB’s Lagarde says bond selloff will slow inflation; 3. MMF – Global Financial Stability Report; 4. Global Financial Stability Report, tiskový briefing; 5. Česká národní banka – Rozhodnutí bankovní rady