Svátek má:
Šarlota|Zoe
Byznys
Černé moře je nejnebezpečnější obchodní trasou světa
V Černém moři letos evidují přes 570 útoků na obchodní lodě a nejméně 40 mrtvých námořníků. Válka zdražuje dopravu, pojištění i vývoz surovin.
Ilustrační foto
27.říjen 2026 - 03:56
Černé moře se stalo nejnebezpečnější námořní obchodní oblastí světa podle počtu obětí mezi námořníky. Od začátku roku 2026 zde bylo podle údajů citovaných Financial Times zaznamenáno více než 570 napadení obchodních plavidel a nejméně 40 námořníků zahynulo. V Hormuzském průlivu, který dlouhodobě přitahuje větší pozornost světových médií, bylo potvrzeno 24 obětí. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou tak stále výrazněji zasahuje civilní dopravu, zdražuje pojištění a ohrožuje vývoz obilí, ropy i dalších surovin. Její hospodářské důsledky přitom přesahují hranice obou válčících států.
Podle údajů společnosti Ambrey a Mezinárodní námořní organizace bylo od července do září zaznamenáno přibližně 387 útoků na obchodní plavidla, což je více než pětinásobek předchozího čtvrtletí. Evidence zahrnuje incidenty při bombardování přístavů i přímé útoky na lodě. Údaje proto nelze automaticky vykládat jako počet různých zasažených plavidel. Bezpečnostní společnost Ambrey připisuje více než 90 procent útoků na obchodní dopravu během posledních 45 dnů ruským silám. Jde o odborné vyhodnocení dostupných informací, nikoli o nezávisle prokázanou odpovědnost za každý jednotlivý případ. Ukrajina současně podniká útoky proti ruským vojenským a energetickým cílům, včetně plavidel zapojených do ruského obchodu.
Mimořádně závažným incidentem se stal páteční útok na nákladní loď Khoryv, plující pod vlajkou Komor. Plavidlo bylo 23. října zasaženo přibližně 24 kilometrů od rumunského přístavu Constanța, mimo rumunské teritoriální vody. Podle rumunských úřadů jeden námořník zahynul, tři byli pohřešováni a devět se podařilo zachránit. Loď se převrátila a zůstala nebezpečím pro okolní plavbu. Příčinou byl podle předběžných informací útok dronu.
Incident vyvolal ostrou reakci Rumunska a Evropské komise. Rumunský prezident Nicușor Dan jej spojil s pokračující ruskou agresí proti Ukrajině. Bezpečnostní situace v Černém moři se tak stává stále významnějším problémem také pro Rumunsko a Bulharsko, tedy členské země NATO a Evropské unie. Útoky mimo jejich teritoriální vody sice automaticky neznamenají napadení členského státu NATO, ale bezprostředně ohrožují dopravu a obchodní infrastrukturu v jejich sousedství.
Pojištění prudce zdražuje. Dopravci se rizikovým trasám vyhýbají
Rostoucí počet útoků mění ekonomiku námořní dopravy. Pojišťovny zvyšují válečné rizikové přirážky a rejdaři požadují vyšší ceny za přepravu. Podle Financial Times může pojistné v mimořádně rizikových případech dosahovat až 15 procent hodnoty trupu plavidla. Nejde o běžnou sazbu pro všechny lodě, ale i podstatně nižší přirážky znamenají výrazné zvýšení nákladů.
Provozovatelé lodí proto přehodnocují, zda se jim plavba do černomořských přístavů vůbec vyplatí. Někteří odmítají vysílat do oblasti moderní a drahá plavidla, jiní využívají starší lodě s nižší hodnotou. Tento postup však zvyšuje technická a ekologická rizika a může dále ohrožovat bezpečnost posádek.
Vysoké náklady na pojištění a omezená dostupnost přepravních kapacit vytvářejí další tlak na ceny. Obchodníci musí platit více za dopravu, hledat alternativní trasy nebo omezovat dodávky. U surovin s nízkou obchodní marží může být přeprava za takových podmínek ekonomicky nevýhodná. Zde se ukazuje skutečný hospodářský význam námořní války. K omezení obchodu není nutné úplně uzavřít přístavy nebo potopit všechny lodě. Stačí vytvořit tak vysoké riziko, že dopravci a pojišťovny začnou požadovat ceny, které část obchodníků nebude schopna zaplatit.
Ukrajinský vývoz se propadá. Náklady ponese i evropský trh
Nejcitelnější dopady má současná situace na ukrajinský zahraniční obchod. Přístavy v oblasti Oděsy představují klíčovou cestu pro vývoz obilí, olejnin a dalších zemědělských komodit. Podle údajů citovaných Financial Times se jejich provoz v posledních měsících dramaticky omezil. Zatímco v červenci oblastí propluly stovky obchodních lodí, během září se jejich počet v některých sledovaných přístavech snížil na méně než deset.
Pro ukrajinské zemědělce znamená omezený vývoz nižší příjmy, rostoucí náklady na skladování a problémy s financováním dalšího osevu. Pokud se produkce nedostane na zahraniční trhy, mohou podniky omezovat investice a budoucí výrobu. Dopady následně pocítí odběratelé zemědělských komodit v Evropě, Asii i Africe.
Ohrožena je také přeprava ropy a ropných produktů. Vyšší pojistné a přepravní sazby mohou zdražovat energetické dodávky bez ohledu na samotnou světovou cenu ropy. Pro evropský průmysl, který již čelí vysokým nákladům na energie, představuje další narušení obchodních tras významné riziko.
Česká republika je těmto dopadům vystavena prostřednictvím evropského trhu se surovinami, pohonnými hmotami a zemědělskými produkty. Vyšší přepravní náklady se mohou postupně promítat do cen průmyslových vstupů, krmiv i potravin. Přímý dopad na české spotřebitele však zatím nelze spolehlivě vyčíslit. Bezpečnost Černého moře má navíc širší strategický význam. Rumunské a bulharské přístavy představují důležité spojení mezi námořním obchodem a evropským vnitrozemím. Jejich ohrožení proto není pouze regionálním problémem, ale otázkou stability evropských dodavatelských řetězců.
Černé moře dnes ukazuje, že obchodní dopravu lze ochromovat i bez úplné námořní blokády. Rostoucí počet útoků, vysoké pojistné a odchod dopravců vytvářejí hospodářské škody, jejichž důsledky se postupně přenášejí na podniky a spotřebitele. Zatímco světová pozornost se soustřeďuje především na Hormuzský průliv, v Černém moři již podle dostupných údajů zahynulo více civilních námořníků. Pokud bude současná eskalace pokračovat, mohou se náklady na přepravu a pojištění stát další významnou překážkou evropského obchodu. Válka tak stále výrazněji zasahuje i ty, kteří se jí přímo neúčastní. Její cenu platí námořníci, dopravci, zemědělci a nakonec také odběratelé zboží v celé Evropě.
(Mareš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Financial Times – Black Sea is now the world’s deadliest shipping route; 2. Ambrey – Bezpečnostní analýza útoků na obchodní lodě v Černém moři; 3. Associated Press – Útok na obchodní loď Khoryv u rumunského pobřeží; 4. Ukrinform – Informace rumunských úřadů o incidentu s lodí Khoryv; 5. S&P Global – Rostoucí náklady válečného pojištění námořní dopravy
Platili byste dobrovolně poplatky České televizi a Českému rozhlasu, pokud by tyto instituce byly financovány státem?
|
26% |
|
54% |
|
20% |
Kurzy
![]() |
0.00 |
![]() |
0.00 |
![]() |
0.00 |
![]() |
0.00 |
![]() |
0.00 |
Akcie
AVAST
![]() 206 | COLT CZ GROUP SE
![]() 606 |
ČEZ
![]() 878 | ERSTE GROUP BANK A
![]() 1254 |
KOFOLA CS
![]() 332 | KOMERČNÍ BANKA
![]() 814 |
MONETA MONEY BANK
![]() 115.4 | PHILIP MORRIS ČR A
![]() 16000 |
PHOTON ENERGY
![]() 33 | PILULKA LÉKÁRNY
![]() 154 |
VIG
![]() 774 | GEN DIGITAL
![]() 630 |
PRIMOCO UAV SE
![]() 890 | GEVORKYAN
![]() 256 |



























