Rusko rozšiřuje hospodářskou odvetu proti Evropské unii. Prezident Vladimir Putin podepsal 15. října dekret, kterým převádí ruská aktiva dalších pěti společností se zahraničními vlastníky pod dočasnou správu. Opatření zasahuje podniky spojené s Francií, Německem, Švédskem, Belgií a Nizozemskem.

Přichází ve chvíli, kdy Washington podle Financial Times navrhuje převést část zmrazených ruských státních rezerv do fondu pod americkým dohledem. Německý kancléř Friedrich Merz takový postup odmítl. Zahraniční podniky v Rusku a ruské miliardy v Evropě se tím dostávají do centra dalšího hospodářského a politického střetu, v němž už nejde pouze o sankce, ale také o kontrolu nad strategickým majetkem.

Nový prezidentský dekret převádí pod správu ruské společnosti Centr Kapital aktiva francouzského výrobce podlahových krytin Tarkett, německého výrobce obalů Menshen, švédské společnosti Sverige International Holdings a belgického výrobce hygienických potřeb Ontex.

Opatření se týká také ruských aktiv bývalého evropského výrobce kovových obalů Eviosys, kterého v prosinci 2024 převzala americká skupina Sonoco. Dotčený majetek vlastní její nizozemská společnost. Podle agentury Interfax dosahovaly souhrnné roční tržby zasažených podniků více než 50 miliard rublů. Nejde tedy o symbolické majetkové podíly, ale o fungující výrobní společnosti s významnými provozy a obchodními vztahy.


Opakované zásahy ukazují, že se zahraniční podnikatelský majetek stává nástrojem ruské státní politiky. Moskva nemusí přistoupit k definitivnímu vyvlastnění, aby získala faktickou kontrolu nad výrobními závody. Zároveň si tím vytváří prostor pro případné budoucí vyjednávání o jejich navrácení.

Trump chce ruské miliardy. Německo odmítá americký dohled

Putinův dekret přichází v okamžiku, kdy se mezi Spojenými státy a evropskými spojenci objevují výrazné rozdíly v přístupu ke zmrazenému ruskému majetku. Financial Times 14. října informovaly, že američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner během jednání v Miami předložili návrh na uvolnění části ruských státních aktiv a jejich převedení do zvláštní finanční struktury pod dohledem Washingtonu. Návrh měl být součástí snahy obnovit mírová jednání s Moskvou. Podle britského deníku jej evropští účastníci odmítli. Agentura Reuters upozornila, že informace o americkém návrhu nedokázala nezávisle ověřit.


Evropská unie již používá mimořádné výnosy vytvářené zmrazenými ruskými rezervami. V srpnu získala dalších 1,4 miliardy eur, přibližně 34 miliard korun, určených na podporu Ukrajiny. Samotná jistina však zůstává zablokována a její případné zabavení nebo převedení do jiné struktury vyvolává závažné právní a politické otázky.

Rozpor mezi Washingtonem a Berlínem proto není pouze technickým sporem o správu finančních prostředků. Jde o otázku, kdo bude mít rozhodující vliv na jejich budoucí využití. Spojené státy podle zveřejněných informací zvažují zapojení části rezerv do mírového vyjednávání, zatímco evropské vlády chtějí zachovat vlastní rozhodovací pravomoci i sankční tlak na Moskvu.

Majetek se stává vyjednávací zbraní velmocí

Na obou stranách konfliktu tak vzniká stále zřetelnější propojení hospodářského majetku a politických zájmů. Rusko získává kontrolu nad dalšími podniky zahraničních vlastníků, Evropská unie drží zablokované rezervy ruské centrální banky a Washington podle Financial Times hledá způsob, jak část těchto prostředků využít při jednání o ukončení války.

Mezi jednotlivými opatřeními však existuje zásadní právní rozdíl. Ruské dekrety zasahují soukromé společnosti a jejich majetková práva, zatímco evropské sankce se týkají především státních rezerv centrální banky. Zmrazení majetku navíc není automaticky totožné s jeho konfiskací. Oba postupy proto nelze právně zaměňovat, přestože je Moskva ve své politické argumentaci spojuje.


Pro evropské společnosti je vývoj mimořádně nepříjemný. Zahraniční investice, které vznikaly desítky let, mohou být podřízeny rozhodnutí ruského prezidenta bez ohledu na hospodářské výsledky podniků. Riziko se netýká pouze firem, které v Rusku nadále vyrábějí. Dopadá také na investory, kteří se snaží z tamního trhu odejít a získat zpět alespoň část vloženého kapitálu.

Pro Českou republiku je důležité především dvojí riziko. České podniky se zbývajícími aktivitami v Rusku musí počítat s možností dalších majetkových zásahů. Současně může případná změna pravidel pro využívání zmrazených ruských rezerv ovlivnit financování Ukrajiny a budoucí finanční závazky evropských států.

Nejzávažnějším důsledkem je však rostoucí nejistota ohledně ochrany investic a státních finančních rezerv. Pokud se soukromý majetek i prostředky centrálních bank stanou běžným nástrojem geopolitického vyjednávání, může to dlouhodobě oslabovat důvěru v mezinárodní hospodářské vztahy.

Putinovy dekrety a americký návrh na využití ruských miliard ukazují dvě rozdílné podoby stejného mocenského problému. Majetek přestává být pouze ekonomickou hodnotou a získává význam politické vyjednávací páky. O jeho budoucnosti tak nemusí rozhodovat jen vlastníci, soudy a právní pravidla, ale stále více také dohody mezi Moskvou, Washingtonem a evropskými metropolemi. Pro Evropskou unii je zásadní, aby v těchto jednáních neztratila kontrolu nad rozhodnutími, jejichž hospodářské a právní důsledky ponese především ona sama.



Zdroje: 1. Reuters – Russia takes control of more European corporate assets, 16. října 2026⁠; 2. Interfax – Putin převedl další evropské podniky pod dočasnou správu, 15. října 2026⁠; 3. Reuters – Merz says frozen Russian assets must stay in Europe, 15. října 2026⁠; 4. Financial Times – US floats unfreezing some Russian assets to restart Ukraine peace talks⁠; 5. Evropská komise – EU receives €1.4 billion in revenue from immobilised Russian assets, 5. srpna 2026⁠