Ještě před několika lety by taková situace v německé politice působila téměř nepředstavitelně. Několik dní před zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku už není hlavní otázkou, zda Alternativa pro Německo volby vyhraje, ale o kolik a zda se její vítězství může proměnit ve skutečnou vládní moc. Průzkum Forschungsgruppe Wahlen zveřejněný 28. srpna přisuzuje AfD 40 procent hlasů a CDU 23 procent. Infratest dimap o dva dny dříve naměřil AfD dokonce 42 procent a CDU pouze 22 procent.

Volby 6. září se proto mohou stát bodem zlomu v německé politice. Pokud by AfD získala většinu mandátů a její lídr Ulrich Siegmund se stal ministerským předsedou, poprvé by v některé ze šestnácti spolkových zemí převzala vládu strana, kterou její političtí protivníci označují za krajně pravicovou a jejíž zemskou organizaci v Sasku-Anhaltsku tamní Úřad na ochranu ústavy klasifikuje jako prokazatelně pravicově extremistickou. Úřad toto hodnocení zveřejnil už v listopadu 2023 a nadále je uvádí na svých stránkách. AfD takové hodnocení dlouhodobě odmítá a považuje postup bezpečnostních institucí vůči straně za politicky motivovaný.

Ani volební výsledek kolem 40 procent však sám o sobě vládu nezaručuje. Rozhodující bude přepočet hlasů na mandáty a především to, kolik menších stran překročí pětiprocentní hranici. V nejnovějším průzkumu Forschungsgruppe Wahlen mají FDP i BSW shodně tři procenta a Zelení šest procent. Pokud by značná část hlasů připadla stranám, které se do zemského sněmu nedostanou, může se AfD s přibližně 40 procenty hlasů výrazně přiblížit absolutní většině mandátů. Reuters však upozorňuje, že při současných číslech by podle všeho zůstala těsně pod ní. Pokud většinu nezíská, ostatní hlavní strany nadále odmítají vytvořit s ní koalici.

Právě proto nejsou volby v Sasku-Anhaltsku pouze dalším regionálním hlasováním. Poprvé se může prakticky ukázat, co nastane, když německá „Brandmauer“ – politická zeď oddělující AfD od ostatních stran – narazí na situaci, kdy AfD nebude nejsilnější stranou o několik procentních bodů, ale může získat téměř dvojnásobnou podporu oproti CDU.

AfD už nechce protestovat. Chce vládnout


Jedním z hlavních témat je migrace a takzvaná remigrace. Program požaduje výrazně tvrdší postup proti nelegální migraci, důslednější deportace a změnu integrační politiky. Stodenní plán počítá mimo jiné s rozšířením kapacit pro detenční zajištění před deportací a s pracovní povinností pro žadatele o azyl. AfD zároveň odmítá představu, že by nedostatek pracovních sil měl být dlouhodobě řešen především další migrací ze zahraničí. Upřednostňuje aktivizaci domácí pracovní síly, návrat německých kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí, automatizaci a technologické změny.

Důležité je přitom rozlišovat mezi politickým programem a tím, co může zemská vláda skutečně uskutečnit. Řada otázek azylové politiky, občanství nebo pobytového práva spadá především do pravomocí federální úrovně. AfD by proto ani při samostatné vládě v Magdeburku nemohla jednoduše přepsat německou migrační politiku. Zemská vláda však disponuje značnými pravomocemi v oblasti policie, školství, kultury, veřejné správy, personální politiky, financování některých institucí a praktického provádění části migrační a deportační politiky.

Právě zde může ležet skutečný význam případného vítězství. AfD by poprvé dostala možnost ukázat rozdíl mezi radikální opoziční rétorikou a praktickým výkonem vlády. Současně by získala kontrolu nad ministerstvy a částí zemského státního aparátu. Německo by tak poprvé nemuselo diskutovat o tom, co by AfD jednou mohla udělat, ale sledovalo by, co skutečně dělá, když nese odpovědnost za každodenní fungování státu.

Největší rozpor může přijít v ekonomice

Právě migrační politika však odhaluje hlubší problém, který nebude možné vyřešit politickými hesly. Sasko-Anhaltsko patří mezi německé země silně zasažené stárnutím obyvatelstva a úbytkem lidí v produktivním věku. Analýza Reuters upozorňuje, že podle středního demografického scénáře může země během příštích deseti let přijít o přibližně 13 procent obyvatel v produktivním věku, zatímco počet lidí starších 67 let má vzrůst o osm procent.


Zde vzniká jeden z největších paradoxů voleb. Země, která bude v příštích letech ztrácet značnou část domácí pracovní síly, může dát více než 40 procent hlasů straně, která chce migrační politiku výrazně zpřísnit a odmítá spoléhat na další rozsáhlou zahraniční pracovní migraci. AfD odpovídá, že problém chce řešit podporou rodin, návratem německých pracovníků ze zahraničí, aktivizací domácí pracovní síly, automatizací a technologiemi. To je legitimní politická alternativa. Skutečnou zkouškou případné vlády však bude, zda tyto nástroje dokážou v dostatečném rozsahu a dostatečně rychle nahradit pracovní sílu, kterou hospodářství potřebuje.


Právě tento konflikt by byl mnohem důležitější než samotná předvolební rétorika. AfD by už nemohla pouze kritizovat výsledky politiky ostatních stran. Musela by sama ukázat, zda její představa hospodářského a demografického vývoje funguje v praxi.

Sasko-Anhaltsko může být začátkem, nikoli výjimkou

Největší význam voleb proto neleží v Magdeburku. Leží v Berlíně. AfD už není pouze východoněmeckým regionálním fenoménem. V celoněmeckých průzkumech se na konci srpna pohybuje převážně mezi 27 a 29 procenty, zatímco CDU/CSU dosahuje přibližně 20 až 22,5 procenta. AfD tak nyní vede ve všech nejnovějších průzkumech hlavních agentur shromážděných serverem Wahlrecht.de. Její případné vítězství v Sasku-Anhaltsku by proto nepřišlo jako izolovaný regionální výkyv, ale v době, kdy je strana mimořádně silná také na federální úrovni.


Pokud AfD 6. září výrazně překročí 40 procent a ostatní strany budou schopny vytvořit vládu pouze prostřednictvím široké nebo politicky obtížné spolupráce, německá politika se dostane před nepříjemnou otázku. Jak dlouho lze bez rostoucích politických nákladů udržovat strategii úplné izolace strany, která v některých spolkových zemích získává podporu kolem 40 procent?

To neznamená, že by ostatní strany musely s AfD spolupracovat. Politická izolace je jejich legitimním rozhodnutím a v případě sasko-anhaltské AfD navíc vstupuje do hry její klasifikace zemským Úřadem na ochranu ústavy. Čím silnější však AfD bude, tím komplikovanější většiny budou její protivníci nuceni vytvářet a tím snadněji bude AfD svým voličům tvrdit, že se ostatní strany spojují především proto, aby jí zabránily převzít moc.

Právě zde se může skrývat největší důsledek voleb v Sasku-Anhaltsku. Pokud AfD získá absolutní většinu mandátů, Německo poprvé uvidí, jak tato strana skutečně vládne na úrovni spolkové země. Pokud většinu nezíská a ostatní strany vytvoří vládu bez ní, začne další a pravděpodobně ještě ostřejší fáze sporu o „Brandmauer“. V obou případech se německá politika změní.

A právě proto není hlavní otázkou 6. září pouze to, co případné vítězství AfD udělá s migranty v Sasku-Anhaltsku. Mnohem důležitější bude zjistit, zda Německo vstupuje do období, kdy se AfD z dlouhodobě izolované protestní síly mění ve stranu schopnou reálně usilovat o převzetí výkonné moci. Pokud ano, Sasko-Anhaltsko nebude výjimkou. Může být prvním případem.



Zdroje: 1. Deutsche Welle – Pemilu Sachsen-Anhalt: Apa Dampaknya bagi Imigran di Jerman?⁠; 2. Reuters – Merz says victory for AfD in Saxony-Anhalt would deter foreign investors⁠; 3. Wahlrecht.de – Aktuelle Umfragen zur Landtagswahl Sachsen-Anhalt⁠; 4. Statistisches Landesamt Sachsen-Anhalt – Zahl der Personen mit ausländischer Staatsangehörigkeit stieg 2025⁠; 5. MDR – Wahlprogramme zur Landtagswahl Sachsen-Anhalt 2026 im Vergleich⁠