Svátek má:
Albert
Politika
Británie napravuje brexit. Dohody s EU ale brzdí spor o školné
Londýn a Brusel dokončily vyjednávání o obchodu, emisích a mobilitě mladých. Podpis dohod však brzdí spor o školné. Důsledky pocítí i české firmy.
Andy Burnham, britský premiér
21.listopad 2026 - 04:58
Deset let po referendu o vystoupení z Evropské unie se Velká Británie snaží napravit část hospodářských důsledků brexitu. Britský premiér Andy Burnham se v pátek 20. listopadu 2026 setkal v Bruselu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Obě strany oznámily dokončení vyjednávání o odstranění části obchodních překážek, propojení systémů emisních povolenek a novém programu mobility mladých lidí. Zásadní problém však zůstává. Dohody zatím nebyly formálně uzavřeny a jejich podpis komplikuje spor o školné evropských studentů na britských univerzitách.
Výsledek summitu ukazuje změnu britské hospodářské politiky. Londýn chce obnovit část výhod evropského trhu, kterých se brexitem vzdal, ale současně odmítá návrat do Evropské unie, celní unie i jednotného trhu. Politická nezávislost tak naráží na ekonomickou realitu. Britské podniky potřebují jednodušší přístup na evropský trh, zatímco Brusel požaduje odpovídající dodržování společných pravidel.
Nejvýznamnějším výsledkem summitu je dokončení jednání o společné sanitární a fytosanitární oblasti. Připravovaná dohoda má odstranit převážnou část certifikátů, kontrol a dalších administrativních povinností při obchodování se zvířaty, živočišnými produkty, rostlinami a rostlinnými výrobky mezi Británií a Evropskou unií. Její uplatňování se předpokládá od 1. března 2028. Složitější obchodní režim patří k nejviditelnějším hospodářským důsledkům brexitu. Britští výrobci po odchodu z jednotného trhu čelí kontrolám, dodatečným dokladům a delším dodacím lhůtám. Tyto překážky zvyšují náklady nejen britským vývozcům, ale také evropským firmám obchodujícím se Spojeným královstvím.
Britská vláda odhaduje, že odstranění části překážek v potravinářském obchodě by mohlo ekonomice přinést až 5,1 miliardy liber ročně. Nejde o již dosažený hospodářský přínos, ale o modelový odhad závislý na skutečném zavedení dohody. Druhým významným výsledkem je dokončení jednání o propojení britského a evropského systému obchodování s emisními povolenkami. Obě strany chtějí umožnit vzájemné uznávání povolenek a vytvořit podmínky pro osvobození dotčeného zboží od uhlíkového vyrovnání na hranicích. Také tento mechanismus má začít fungovat v roce 2028, pokud budou dokončeny potřebné právní postupy.
Pro výrobce oceli, hliníku a dalších energeticky náročných produktů může jít o významné snížení obchodních nákladů. Britská vláda očekává možný roční hospodářský přínos až 3,8 miliardy liber. Ani tento odhad však nelze považovat za zaručený výsledek. Obě dohody potvrzují skutečnost, kterou zastánci brexitu dlouhodobě podceňovali. Přístup na rozsáhlý jednotný trh není pouze otázkou odstranění cel. Stejně důležité jsou společné technické, zdravotní, environmentální a administrativní předpisy. Británie nyní zjišťuje, že omezení obchodních překážek vyžaduje opětovné přibližování k evropským pravidlům. Politická svoboda rozhodovat samostatně tak v praxi naráží na náklady, které samostatná regulace vytváří podnikům.
Londýn chce evropské výhody, ale odmítá společná pravidla
Největší politický rozpor summitu se projevil v oblasti školství. Evropská unie požaduje příznivější podmínky pro studenty z členských států na britských univerzitách. Londýn se však obává finančních dopadů změny školného na tamní vysoké školy. Kvůli této otázce nebyly připravené dohody formálně podepsány. Evropská strana spojuje jejich definitivní uzavření také s vyřešením školného. Britská vláda naproti tomu zdůrazňuje, že jednání o třech hlavních dohodách již byla dokončena. Obě strany se zavázaly vyřešit zbývající otázku do šesti měsíců.
Rozdíl mezi dokončeným vyjednáváním a právně účinnou dohodou je přitom zásadní. Podniky mohou plánovat budoucí změny, ale nemohou zatím automaticky využívat výhody pravidel, která ještě nevstoupila v platnost. Součástí politického kompromisu je také program Youth Experience Scheme. Má umožnit až 100 tisícům mladých lidí z Evropské unie a stejnému počtu Britů pobývat na druhé straně až tři roky za účelem práce, studia, dobrovolnictví nebo cestování. Nejde o obnovení neomezeného volného pohybu osob, ale o časově omezený program s početními limity. Strany chtějí program začít uplatňovat nejpozději v roce 2028 a zajistit dostupnost příležitostí nejpozději do ledna 2030. Británie se zároveň v roce 2027 zapojí do programu Erasmus+, čímž se obnoví širší možnosti vzdělávací spolupráce.
Mnohem závažnější jsou však dosud nevyřešené průmyslové otázky. Londýn usiluje o přístup britských automobilek a dalších podniků k připravovaným evropským pravidlům Made in Europe. Ta mají při vybraných veřejných zakázkách a podporách zvýhodnit evropskou výrobu a strategické dodavatelské řetězce. Evropská unie ale nechce automaticky poskytovat výhody vnitřního trhu zemi, která odmítá převzít odpovídající závazky. Společné prohlášení proto předpokládá koordinaci průmyslové politiky, zejména v oblasti oceli, elektromobilů a strategických technologií. Přímé zapojení Británie do všech pravidel Made in Europe však potvrzeno nebylo.
Další otevřenou otázkou zůstává britský přístup na evropský trh s elektřinou. Obě strany chtějí příslušná jednání dokončit v roce 2027. Evropská unie přitom požaduje britský finanční příspěvek na snižování regionálních rozdílů uvnitř Unie. Pro Londýn jde o další politicky citlivý požadavek. V těchto sporech se ukazuje základní problém britské strategie. Vláda chce získat část hospodářských výhod evropské integrace, ale současně odmítá politické a finanční závazky, které s nimi souvisejí.
Odpůrci sbližování, především Reform UK Nigela Farage, varují před postupným přejímáním evropských pravidel bez britského zastoupení při jejich tvorbě. Tento argument nelze jednoduše odmítnout. Pokud se Británie zaváže dodržovat pravidla, na jejichž přijímání se již nepodílí jako členský stát, skutečně se část její samostatnosti může proměnit v omezenou možnost ovlivňovat vlastní obchodní podmínky. Zároveň však platí, že britská ekonomika je s evropským trhem příliš propojená, aby mohla jeho pravidla přehlížet. Brexit odstranil britské zastoupení v rozhodovacích orgánech EU, nikoli hospodářskou závislost na evropských zákaznících.
Český export může získat, ale také čelit větší konkurenci
Vývoj britsko-evropských vztahů má přímé důsledky pro Českou republiku. Spojené království zůstává nejvýznamnějším českým exportním trhem mimo Evropskou unii. Podle Ministerstva zahraničních věcí dosáhl český vývoz do Británie v roce 2025 přibližně 261 miliard korun, což odpovídalo 4,2 procenta celkového českého exportu. Významnou část obchodních vztahů tvoří automobily, automobilové komponenty, strojírenské a elektrotechnické výrobky. České podniky jsou navíc součástí evropských dodavatelských řetězců, v nichž se součástky a hotové výrobky pohybují mezi několika zeměmi.
Snižování administrativních překážek může některým českým exportérům usnadnit obchodování. Přímé přínosy připravované potravinářské dohody však budou největší pro zemědělské a potravinářské výrobce. Pro český automobilový a strojírenský průmysl budou důležitější budoucí pravidla Made in Europe a podmínky průmyslové spolupráce. Pokud Británie získá výhodnější přístup k evropským průmyslovým programům, mohou české podniky získat nové příležitosti v dodavatelských řetězcích. Současně však mohou čelit silnější konkurenci britských výrobců. Výsledek proto nelze automaticky označit za hospodářský přínos pro všechny české firmy.
Podobně je nutné posuzovat propojení emisních systémů. Pro české vývozce dotčených materiálů může snížit administrativní nejistotu a náklady spojené s uhlíkovým vyrovnáním. Konkrétní dopad však bude záviset na konečných právních podmínkách. Pro Českou republiku je důležitý rovněž bezpečnostní rozměr summitu. Británie zůstává významnou evropskou vojenskou mocností a členem NATO. Londýn a Brusel potvrdily pokračování koordinace při podpoře Ukrajiny, rozvoji obranného průmyslu, kybernetické bezpečnosti a ochraně strategických dodavatelských řetězců.
Sbližování Británie s Evropskou unií tak může posílit nejen hospodářskou spolupráci, ale také evropskou bezpečnost. Tento přínos ovšem není důkazem, že byly odstraněny všechny ekonomické a politické důsledky brexitu. Páteční summit představuje významný posun, nikoli konečné vyřešení britsko-evropských vztahů. Tři důležité oblasti spolupráce mají vyjednané podmínky, ale jejich právní dokončení se stále odkládá. Londýn navíc nadále odmítá návrat do jednotného trhu a celní unie.
Deset let po referendu se tak ukazuje, že vystoupení z Evropské unie bylo politicky jednodušší než následné hledání nových pravidel hospodářského soužití. Británie se snaží odstranit překážky, které si odchodem z jednotného trhu sama vytvořila. Evropská unie je ochotna spolupracovat, ale nechce zrušit rozdíl mezi členskou zemí a státem stojícím mimo její instituce. Brexit měl Británii přinést větší kontrolu nad vlastní hospodářskou budoucností. Dnes Londýn znovu vyjednává o přístupu na evropský trh a podmínkách, které dříve spoluvytvářel. Skutečný účet za brexit proto netvoří pouze náklady obchodních bariér, ale také ztráta přímého vlivu na pravidla, podle nichž britské firmy potřebují podnikat.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: skynews)
Zdroje: 1. Rada EU – společné prohlášení summitu EU a Spojeného království; 2. Reuters – Británie a EU oznámily dokončení jednání o obchodních dohodách; 3. Britská vláda – podmínky dohod a předpokládané hospodářské přínosy; 4. Sky News – spor o školné a odklad formálního podpisu; 5. Ministerstvo zahraničních věcí ČR – hospodářské vztahy s Velkou Británií






















