Poslanecká sněmovna schválila zvýšení plateb státu za důchodce, děti, studenty, nezaměstnané a další státní pojištěnce. Do systému veřejného zdravotního pojištění má v roce 2027 přijít přibližně 13 miliard korun navíc. Původní návrh vlády Andreje Babiše přitom počítal s 21 miliardami. Snížení prosadil ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný, jehož pozměňovací návrh podpořil také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Novela současně mění pravidla automatické valorizace, která má být obnovena až v roce 2029.

Podle schváleného návrhu se měsíční platba státu za jednoho pojištěnce zvýší ze současných 2 188 na 2 368 korun. Jde tedy o nárůst o 180 korun měsíčně. Původní vládní návrh přitom předpokládal platbu 2 479 korun, tedy o dalších 111 korun vyšší.

Důvodem snížení je podle předkladatelů příznivější odhad příjmů zdravotního pojištění. Ministerstvo očekává přibližně o pět miliard korun vyšší výběr pojistného a dalších příjmů, než předpokládalo při přípravě původního návrhu. Další zhruba tři miliardy mají souviset se zvýšením počtu státních pojištěnců, zejména pečujících osob.

Ministr Adam Vojtěch uvedl, že nové propočty umožňují snížit původně navrhovaný příspěvek, aniž by se narušila plánovaná finanční rovnováha zdravotního pojištění. Současně však upozornil, že schválených 13 miliard představuje podle současných výpočtů minimum potřebné ke stabilizaci systému.


Zde se otevírá otázka dvojí politické odpovědnosti Borise Šťastného. Jako politik Motoristů prosazuje omezení rozpočtových výdajů, současně však jako ministr pověřený sportem, prevencí a zdravím musí obhájit, že zvolená finanční konstrukce neoslabí dostupnost zdravotní péče a preventivních služeb. Samotný návrh neprokazuje, že by mělo dojít ke krácení péče, ale jeho úspěch závisí na naplnění optimistických příjmových prognóz. Navíc osm miliard ponechaných ve státním rozpočtu nepředstavuje automaticky stejně velké snížení deficitu, pokud budou použity na jiné výdaje. Šťastný tak prosadil opatření odpovídající rozpočtovým prioritám své strany, jehož skutečný přínos pro zdravotnictví bude možné posoudit až podle hospodaření pojišťoven a dostupnosti péče.

Zdravotní pojištění má letos podle rozpočtových předpokladů skončit ve schodku přibližně 15 miliard korun. Pro rok 2027 již ministerstvo počítá s příjmy kolem 605 miliard a výdaji 604,9 miliardy korun. Výsledkem má být prakticky vyrovnané hospodaření. Zásadní otázkou ovšem zůstává, zda se příznivější prognóza výběru pojistného skutečně naplní. Pokud by ekonomika zpomalila, zaměstnanost klesla nebo náklady na zdravotní péči rostly rychleji, než předpokládají ministerské výpočty, mohly by pojišťovny znovu čelit nedostatku prostředků.

Automatická valorizace se v roce 2028 zastaví

Podstatnou součástí novely je změna systému pravidelného zvyšování státních plateb. Automatická valorizace, zavedená od roku 2024 za vlády Petra Fialy, dosud vychází z inflace a poloviny růstu reálných mezd. Jejím cílem bylo omezit každoroční politické rozhodování o výši příspěvku a zajistit zdravotním pojišťovnám předvídatelné příjmy.

Schválená novela tento mechanismus dočasně přerušuje. Pro rok 2027 stanovuje mimořádnou částku, v roce 2028 má zůstat měsíční platba na stejné úrovni 2 368 korun. Automatická valorizace se má znovu použít až od roku 2029.


Zajímavý je také pohled Národní rozpočtové rady. Ta ve svém říjnovém stanovisku uvedla, že státní rozpočet na rok 2027 počítá s celkovými platbami za státní pojištěnce ve výši 174,2 miliardy korun. Proti schválenému rozpočtu roku 2026 jde o zvýšení přibližně o 16,5 miliardy korun. Rozdíl oproti často uváděným 13 miliardám souvisí mimo jiné s růstem počtu osob, za které stát pojistné hradí. Pro hodnocení dopadu na státní rozpočet je proto nutné rozlišovat mimořádné zvýšení měsíční sazby od celkového meziročního růstu plateb.

Více peněz zatím neřeší dlouhodobé problémy

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch připustil, že mimořádné navýšení plateb není dlouhodobým řešením financování zdravotnictví. Ministerstvo podle něj připravuje další reformní zákony, které mají zlepšit efektivitu systému a omezit jeho finanční nerovnováhu.

Opozice upozorňuje především na chybějící strukturální změny. Bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek kritizoval postupné snižování původně navrhovaného příspěvku a varoval před opakováním finančních problémů v dalších letech. Poslankyně ODS Zdenka Němečková Crkvenjaš zase upozornila, že samotné zvyšování příjmů automaticky nezaručuje lepší dostupnost zdravotní péče.


Ministerstvo chce podle již vydané úhradové vyhlášky pro rok 2027 posílit zejména primární péči, domácí zdravotní služby a regionální nemocnice. Úspěšnost těchto opatření však bude možné posoudit teprve podle skutečného hospodaření pojišťoven a dostupnosti poskytovaných služeb.

Sněmovna současně přijala opoziční návrh, který ruší dosavadní pětiprocentní limit příspěvků zdravotních pojišťoven pacientským organizacím z příslušného fondu. Pojišťovny tak budou moci pružněji rozhodovat o jejich podpoře. Celá novela nyní zamíří do Senátu.

Schválených 13 miliard představuje významné posílení příjmů zdravotního pojištění, ale současně odhaluje závislost systému na každoročních ekonomických prognózách a politických rozhodnutích. Skutečnou zkouškou nebude pouze vyrovnané hospodaření v roce 2027. Rozhodující bude, zda zdravotnictví dokáže udržet dostupnost péče a finanční stabilitu také v následujícím roce, kdy se státní platby podle schválené úpravy již nezvýší.



Zdroje: 1. Poslanecká sněmovna – Sněmovní tisk 235, novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění⁠; 2. Ministerstvo zdravotnictví – Úhradová vyhláška pro rok 2027; 3. Národní rozpočtová rada – Vyjádření k návrhu státního rozpočtu na rok 2027⁠; 4. Boris Šťastný – Vystoupení ve Sněmovně 4. listopadu 2026⁠