Někdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se ostře pustil do prezidenta Petra Pavla kvůli jeho úvahám o možném jednání s Ruskem. Reagoval na rozhovor pro německý Bild, v němž prezident podle Zaorálkova podání připustil obnovení hospodářských vztahů s Moskvou výměnou za příměří na Ukrajině. Bývalý šéf české diplomacie na Facebooku zpochybnil, zda má Evropa pro podobné jednání vůbec společnou pozici a proč by Rusko mělo na takovou nabídku přistoupit. Pavlovu představu přitom označil za rozdávání „sladkých bonbónků“.

Zaorálek vychází z prezidentova hodnocení Evropy, kterou podle jeho interpretace rozhovoru neberou vážně ani Spojené státy, ani Rusko. Právě v tom vidí rozpor. Pokud je Evropa slabá, rozdělená a nedokáže se včas rozhodovat, těžko podle něj může vystupovat jako sebevědomý vyjednavač. Prezidentova slova proto obrací proti samotnému Pavlovi a připomíná odpovědnost evropských představitelů za současný stav.

„Petr Pavel nabízí ‚sladké bonbónky‘ Rusku. Tahle slova opravdu padla v rozhovoru prezidenta Pavla 22. října pro časopis Bild. Petr Pavel v rozhovoru konstatuje, že Američané ani Rusové neberou Evropu vážně. Jsme prý podle něj slabí, rozdělení a nedokážeme se včas rozhodovat. Dovedl by si představit jednání s Ruskem a za příměří by mu nabídl ‚bonbón‘ v podobě obnovení hospodářských vztahů,“ napsal na facebooku Zaorálek.

Bývalý ministr zahraničí považuje prezidentovo hodnocení evropské slabosti za špatné vysvědčení dosavadní politiky. Zároveň mu vytýká, že by chtěl za takto rozdělenou Evropu vyjednávat, přestože mezi členskými státy nepanuje shoda na cílech ani na případných ústupcích. Podle Zaorálka tak zůstává otevřená otázka, kdo by Evropu při jednáních zastupoval a jaký mandát by vůbec měl.


Jeho další výhrada míří k samotné představě evropského vyjednávání. Jestliže se jednotlivé země rozcházejí v ochotě nést náklady i v názorech na přijatelné ústupky, podle Zaorálka není jasné, na čem by společná pozice mohla stát. Prezidentovi proto adresuje otázky, které míří přímo k uskutečnitelnosti jeho návrhu.

„Jakpak ale může říct, že za tuhle slabou, rozdělenou Evropu, která se neumí na ničem dohodnout, by klidně rád vyjednával?“ ptá se Zaorálek.

Podobně kriticky se staví k rozdílným představám jednotlivých evropských zemí o tom, jak by případné jednání mělo vypadat. Poukazuje na jejich odlišné cíle, ochotu nést náklady i postoje k možným ústupkům a zpochybňuje, zda lze za takových okolností vůbec vytvořit společný mandát.

„Jestli se jednotlivé státy EU rozcházejí v cílech a ochotě nést náklady a také v názorech na přijatelné ústupky, jestli ani nevědí, kdo by je měl reprezentovat, jak může vůbec někdo vytvořit nějakou vyjednávací pozici?“ pokračoval někdejší ministr zahraničí.


„Český prezident by měl doložit, jak přišel na to, že Rusko je vyčerpané a ochotné za příměří přijmout nějaké evropské podmínky. Je to Rusko, které oproti Evropě, která v tom vůbec nemá jasno, naopak své podmínky formuluje velmi jednoznačně, tvrdě a neměnně. Takže Petr Pavel by nám měl prozradit, podle čeho přesně poznal, že se Rusko blíží rozhodnutí přijmout příměří,“ napsal Zaorálek.

Další část jeho kritiky se soustředí na hospodářskou nabídku, kterou by Evropa mohla Rusku předložit. Zaorálek ji poměřuje s přístupem Spojených států a upozorňuje, že podle jeho názoru Moskva už nyní dostává přísliby ekonomické spolupráce a uvolnění sankcí, aniž by musela ze svých požadavků ustupovat. V takové situaci nevidí důvod, proč by právě evropská nabídka měla přinést zásadní změnu.

„Petr Pavel mluví o nějaké hospodářské nabídce, za kterou by Rusko učinilo zásadní ústupky. Ale my jsme svědky toho, že Rusko dostává od Spojených států nabídku obchodu, uvolnění sankcí a zároveň diplomatické uznání, aniž by v čemkoliv ustoupilo,“ uvedl bývalý šéf diplomacie.

Zaorálek se tak vrací k přirovnání, kterým svůj příspěvek otevřel. Prezident podle něj nabízí něco, co nemá s evropskými partnery dohodnuté, a zároveň předpokládá, že právě taková nabídka bude pro Moskvu zajímavá. Jeho výhrada proto nesměřuje pouze k obsahu možných hospodářských ústupků, ale také k tomu, zda za nimi vůbec stojí společná evropská vůle.

„Proč si Petr Pavel myslí, že by jeho ‚bonbónky‘, které nemá ostatně s nikým v Evropě dohodnuté, měly Rusko vůbec zajímat?“ ptá se Zaorálek.


„Je pěkné, že Petr Pavel požaduje od Ruska respekt k suverenitě ostatních států. Nějak nám ale neříká, jak jej chce vymáhat za daného poměru sil,“ uvedl Zaorálek.

Do své kritiky následně zahrnuje také Ukrajinu. Podle někdejšího ministra zahraničí nelze o příměří uvažovat bez ohledu na postoje ukrajinského vedení, v němž podle jeho slov zaznívají obavy, že zastavení bojů by mohlo oslabit evropskou podporu. Zaorálek tuto nedůvěru spojuje také s pokračujícím financováním války a přidává jednu z nejostřejších formulací svého příspěvku.

„Petr Pavel se také zapomněl zeptat Ukrajinců na názor na příměří. V současném ukrajinském vedení se opakovaně a hlasitě ozývá názor, že Ukrajina nesmí přestat bojovat, protože by ji pak i Evropa hodila přes palubu. Ukrajinci nás prostě podezírají, že bez ochoty bojovat do posledního Ukrajince nedostanou ani euro. Zdá se, že dnes se bojuje nejen do posledního Ukrajince, ale také do posledního eura,“ napsal Zaorálek.

Svůj příspěvek uzavírá výtkou, že prezident při úvahách o jednání s Ruskem opomíjí také českou veřejnost. Podle Zaorálka by Pavlova představa obnovení hospodářských vztahů s Moskvou výměnou za příměří vyvolala otázky i doma. V poslední větě se proto vrací ke „sladkým bonbónům“, které se staly ústředním motivem jeho kritiky.

„No a nakonec se Petr Pavel zapomněl zeptat na názor také nás. Určitě i tady by leckoho zaujaly jeho nové myšlenky a překvapivý nápad začít rozdávat ‚sladké bonbóny‘ Rusku,“ uzavřel Lubomír Zaorálek.