Politika

Velikost textu:

Brno slaví vítězství německého patriciátu nad Švédy

Stalo se zvykem města Brna od převratu 89 slavít „Vítězství města Brna nad Švédy"., komentuje Jiří Jaroš-Nickelli, historik.

Jiří Jaroš-Nickelli, historik etnograf

18.srpen 2026 - 07:46

Všude plno krojovaných - mušketýrů, markytánek, měšťanů v manýristických krojích, a magistrát, který oslavuje hrdinnou obranu města pod hugenotským renegátem ve službách katolíků Raduitem des Souches a žoldnéřem Ogilvym, velitelem Špilberka. Za I. republiky se nic takového neslavilo, zejména tak okázale.

První okázalé oslavy švédského neúspěchu - nedokončeného obléhání Brna - zahájili v Brně NACISTÉ. Především samozvaný komisař Brna Oskar Judex, po válce právem popraveny po rozsudku Národního soudu.

Byly to velké a hlučné oslavy od Německého domu až po Špilberk, kterých se účastnily složky starých kriegerkameradů, SAmanů, nacistů, a mládeže Hitlerjugend. Dnes v takových oslavách magistrát pokračuje, Není divu.

Město, které dnes přivítalo sudeťáky a umožnilo jim sjezd, město, které postavilo sochu jesuitovi Středovi, který vyzýval měštany k odporu vůči Švédům, město, které se omluvilo za vysídlení brněnských Němců, město, které za protektorátu slibovalo za účasti 60 tisíc Brňanů věrnost Heydrichovu odkazu, takové město zajisté oslavuje událost,která protiřečí dějinám republiky.

Jiří Jaroš Nickelli: Dvě republiky se zbavily Habsburků

Událost, která uvrhla království České na další tři století do habsburské poroby a díky tomu brněnský německý patriciát získal nejen „polepšení znaku" o habsburské orličí pařáty, ale i odpuštění daní na 10 let! Brnu a jeho magistrátu nic neříká boj legionářů za republiku, nic neříká Washingtonská deklarace a detronizace Habsburků. Brno, kde právě jmenovaný Judex vítal Adolfa Hitlera, to zkrátka vidí jinak.

„Pak se nemůžeme divit, že různé politické síly vládnoucí ve městě vítají sjezd sudeťáků a jejich praporečníku Posseltovi dovolily vztyčit prapor sudetské Panevropy na nádvoří voršilského kláštera sebraného Technickému muzeu s Habsburkem, panem Fialou a panem Tollnerem familiářem Německých rytířů členem KDU ČSL. My legionáři si to dobře pamatujeme. Jsou na to i fotografie. Komentáře netřeba," dodává Jíří Jaroš Nickelli.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)