Od pátku 19. června bude možné na zámku v Bílovci na Novojičínsku navštívit regionálně i celostátně výjimečnou výstavu s názvem Koruny Karla IV. Tuto unikátní expozici, jež veřejnosti představí běžně nedostupné exponáty, bude možné navštívit do 20. září 2026. 

Výstava poprvé v Moravskoslezském kraji představí kompletní zastoupení pěti korunovačních korun Karla IV. a Zikmunda Lucemburského. „Návštěvníci budou mít jedinečnou příležitost spatřit klenoty, které bývají veřejnosti zpřístupněny jen zřídka a většinou jednotlivě. Navíc by kvůli nim museli procestovat pět zemí Evropy,“ zdůrazňuje výjimečnost tohoto počinu Petr Havrlant, ředitel Muzea Bílovec, které výstavu pořádá. A upozorňuje na fakt, že jde o opravdu mistrovské repliky panovnických insignií spjatých s nejvýznamnějším českým panovníkem. „Jsou dílem věhlasného českého šperkaře Jiřího Urbana z Turnova, díky jehož precizní práci laik nepozná rozdíl mezi kopií a originálem. O zdobení zlatem i středověkými smalty se postarali odborníci ze Slovenska, polodrahokamy a kameje jsou z dílny přední české šperkařky a glyptičky Evy Víškové-Mrákotové z Pardubic. Ti všichni se v předchozích deseti letech na tvorbě těchto úžasných replik podíleli,“ upřesňuje s tím, že vedle svatováclavské koruny, kterou Karel IV. nechal zhotovit v roce 1346 pro svou korunovaci českým králem a jež je uložena v Korunní komoře katedrály sv. Víta, si návštěvníci budou moci prohlédnout i říšskou, tedy císařskou korunu, kterou byl v Římě roku 1355 korunován římským císařem. „Kromě nich spatří i železnou lombardskou korunu z korunovace italským králem v Miláně a římskou korunu, která byla na jeho hlavu vložena v Cáchách při korunovaci římským králem. Tyto čtyři korunovační symboly panovnické moci na hlavě Karla IV. spočinuly, svatoštěpánskou korunou, která je trvale uložena v parlamentu v Budapešti, byl uherským králem korunován jeho syn Zikmund Lucemburský. Tato replika byla vyhotovena teprve před dvěma lety, takže na území Moravskoslezského kraje se představí ve své premiéře,“ předesílá Petr Havrlant a objasňuje, že koruny i vzácné repliky rukopisů z knihovny Václava IV. bíloveckému muzeu zapůjčil doktor Oldřich Beneš, majitel a autor výstavy.

„Rozsáhlá expozice se věnuje nejen Karlu IV. a době, v níž panoval, je zasvěcena celé lucemburské dynastii,“ pokračuje ředitel Muzea Bílovec. „Návštěvníci se díky tomu dozví vše podstatné o významných postavách rodu Lucemburků, budou moci zhlédnout například busty Jana Lucemburského, Karla IV. nebo třeba architekta a stavitele Petra Parléře, které jsou součástí triforia katedrály sv. Víta v Praze. Tam si je však veřejnost vzhledem k jejich umístění zblízka prohlédnout nemůže, navíc jsou poškozeny. V Bílovci jim však návštěvníci výstavy stanou tváří v tvář. A navíc díky 3D tisku mají busty svou původní podobu, bez uražených nosů a jiných poškození, k nimž přišly během válečných vřav,“ nastiňuje Petr Havrlant další z „lahůdek“ výstavy Koruny Karla IV. Další, ale zdaleka ne poslední… 

Architekturu z dob Lucemburků v Čechách zastupují například modely hradů Karlštejn a Točník i světoznámého domu U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze, který v roce 1303 po požáru Pražského hradu pravděpodobně sloužil jako dočasné obydlí Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského, přičemž právě zde se možná v roce 1316 narodil jejich syn, budoucí císař Karel IV. „Tyto makety budou – až na Karlštejn, který bude vzhledem ke své velikosti stát v krytém průjezdu zámku – umístěny v zámeckém podzemí vedle modelu bíloveckého hradu, předchůdce dnešního zámku. Právě tady se historie Bílovce propojí s lucemburským obdobím. Návštěvníkům totiž dáváme jedinečnou možnost srovnání podoby městského hradu v Bílovci s hrady Lucemburků a také porovnání úrovně šperkařského a výtvarného umění zprostředkovaného jak vystavenými korunami Karla IV., tak archeologickými nálezy z Bílovce, jimž vévodí vzácný zlatý snubní prsten z 15. století. Ten byl v podzemí bíloveckého zámku objeven teprve před rokem. Ostatně i pánové z Kravař, z jejichž rodu pocházel zakladatel Bílovce Petr Vok, zastávali vysoké posty ve feudální struktuře Lucemburků, zvláště pak na Moravě,“ podotýká Petr Havrlant a pomyslně otevírá další část výstavy. Tou jsou středověké rukopisy.

„Opět jde o věrné a doslova luxusní faksimilie, na první pohled nerozeznatelné od původních děl. Jejich nespornou výhodou je kromě jiného možnost – na rozdíl od originálů – kvalitně je nasvítit a dát tak návštěvníkům neopakovatelnou šanci detailně si je prohlédnout. A navíc i pomocí počítače prolistovat. I tady je třeba zdůraznit, že originály, které jsou uloženy na různých místech Evropy, prakticky nebývají vystavovány. O to víc exkluzivní daná příležitost je,“ netají svou hrdost nad vysokou úrovní výstavy Petr Havrlant, podle jehož slov k prezentovaným unikátům patří i Velislavova bible, nejbohatěji ilustrovaný český rukopis ze 14. století. Vedle této jedinečné gotické „obrázkové bible“, o níž se hovoří jako o středověkém komiksu, bude v Bílovci k vidění rovněž Bible Václava IV., Zlatá bula Karla IV., zákoník Maiestas Carolina, který byl sepsán na pokyn Karla IV., a další skvosty. „Nemohu nezmínit nejslavnější středověké rukopisy světa, které jsou v Bílovci zastoupeny například velkoryse zdobeným dílem Přebohaté hodinky vévody z Berry. Vytvoření této knihy, obsahující kromě modliteb pro každou liturgickou hodinu dne také celostránkové iluminace, si kolem roku 1410 objednal vévoda Jan z Berry. A vystaven bude i jeden z nejslavnějších a nejčtenějších cestopisů pozdního středověku – kniha Úžasné putování Jana z Mandevillu neboli Cesta kolem světa. Ta byla ve své době populárnější než cestopis Milion cestovatele Marca Pola,“ zmiňuje Petr Havrlant středověký bestseller, jehož nejvýznamnější dochované exempláře jsou uloženy například v Londýně, Paříži, Vídni nebo kanadském Torontu. Mimochodem, tato kniha inspirovala spisovatele Umberta Eca k napsání románu Jméno růže.

Výstava Koruny Karla IV. je umístěna v podzemí bíloveckého zámku a ve čtyřech čerstvě zrekonstruovaných místnostech prvního nadzemního podlaží jeho severozápadního křídla. „Díky vstřícnému přístupu vedení města, v jehož majetku zámek je, mohly být v nákladu zhruba 600 tisíc korun položeny dřevěné i cihlové podlahy a vyrobeny nové dveře, je zde nové osvětlení i kvalitní zabezpečovací kamerový systém. Se souhlasem památkářů jsme ve společnosti Hedva Český Brokát z Rýmařova nechali vyrobit repliky původních závěsů, jejichž podobu dokládají dochované fotografie,“ pokračuje Petr Havrlant a dodává, že vitríny, v nichž jsou exponáty uloženy, Muzeu Bílovec zapůjčilo Národní zemědělské muzeum Ostrava.
Výstava, která poodhaluje lesk české i evropské historie, se koná pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje Josefa Bělici. Až do 20. září bude zpřístupněna po celý týden, tedy od pondělí do neděle, od 10 do 17 hodin, poslední prohlídka bude začínat v 16 hodin. Vstupné bude 150 korun pro dospělé, 100 korun pro děti a seniory, rodinné vstupné bez ohledu na počet dětí bude představovat 350 korun. Výstava se 48 informativními panely je koncipována tak, aby si ji návštěvník mohl prohlédnout sám, s případnými dotazy bude možné se obrátit na přítomné lektory. Nejen dětem jistě udělá radost středověká šatna, kde si lze půjčit kostým, v němž se návštěvníci mohou u korun nebo kdekoliv jinde v rámci výstavy vyfotit.

„Tato výstava, která patří k opravdu výjimečným počinům nejen v rámci regionu, je součástí letošních oslav stého výročí Muzea Bílovec. Jejím prostřednictvím vzdáváme hold všem generacím bíloveckých muzejních pracovníků. A obyvatelům Bílovce, Moravskoslezského kraje i celé republiky a také turistům ze zahraničí jejím prostřednictvím vysíláme jasný vzkaz: Máme co nabídnout. Naším cílem je dostat Bílovec na přední místa mapy turistického ruchu a postupně zvyšovat počty turistů navštěvujících toto nádherné město i jeho půvabné okolí,“ uzavírá Petr Havrlant.